Skrytá země získala své jméno díky pásu hor, který ji ze všech stran odděluje od okolního světa. Světa, který obývají především nestvůry odporné svým vzhledem i povahou. Kdyby mohly, vyvalily by se voje nesčetných bestií skrze pětici průsmyků a spálily lidské říše i země elfů na popel. V cestě jim však stojí nejtvrdší válečníci, které božský kovář Vraccas vytesal ze samotné skály: trpaslíci. Dnes společně otevřeme stránky jejich kroniky, která se po deseti letech opět vrací do centra pozornosti.

Úkol svěřený shůry plnilo Pět kmenů s odvahou a nezdolností sobě vlastní. Pak ale zchvátila obránce Kamenné brány zákeřná choroba a noví, dosud neznámí alfští nepřátelé udeřili s nečekanou silou. Smrtelní nepřátelé elfů svou neuvěřitelnou krutostí nakonec dokázali obranu trpaslíků zlomit, a umetli tak cestu svému hrůznému pánovi, démonu Mrtvé země. Kdo zemře na půdě, nakažené děsivou mocí temnoty, povstane k novému životu v nenávisti.

Zadržet nebezpečí ze severu se rozhodli magusové a magy, lidští kouzelníci. Jejich síly sice drží démona v šachu, ten se nicméně lstí a úkladem stále probojovává hlouběji a hlouběji do nitra Skryté země. Mračna nad kdysi mírumilovnými zeměmi elfů a lidí se stahují – a trpaslíci, kteří by snad ještě dokázali vývoj událostí zvrátit, trpí nejednotou.

Německý spisovatel Markus Heitz prorazil ve své domovině již sérií Ulldart, teprve Trpaslíci z něj však učinili mezinárodně známého autora. Není divu, neboť v prvním svazku zatím čtyřdílné série mistrovsky využil zavedených stereotypů ve fantasy a stvořil ze svých podsaditých svěřenců autentický národ, aniž by zabředl do nejhoršího klišé. Analýzu si však zaslouží hlavně způsob, kterým vystavěl svůj příběh.

Do toho nás totiž uvede Tungdil Bolofar, trpaslík nalezenec, kterého vychoval mocný magus Lot-Ionan Trpělivý. Z mého pohledu jde o bezmála geniální tah. Autor totiž neochudí své čtenáře o hrdinu z řad titulního národa, zároveň ale dostane příležitost elegantně a zároveň přirozeně představit podstatné rysy trpaslíků ve svém světě. Spolu s Tungdilem si tak budete k jednotlivým místům, postavám a událostem teprve vytvářet vztahy, což vás snadno vtáhne do děje.

Došlo k chybě. 🔗

Zkuste si toto video přehrát na www.youtube.com nebo, pokud je vypnutý, zapněte JavaScript.

Kniha pochopitelně není perfektní. Ďábel je v detailech a zdá se, že tentokrát soužil nejen samotného spisovatele. Postavy kolem sebe místy až trochu moc rozhazují zlaťáky, platit cenným kovem za rozbité okno mi přijde poměrně absurdní. Hned ve druhé větě první kapitoly třískne do očí opakování slov, úplnou výjimkou nejsou ani další zločiny na psané formě českého jazyka (třeba chyby v používání čárek).

Zatímco mnohé z výše zmíněného můžeme klást za vinu tuzemskému překladu, spisovateli neodpustím občasnou nekonzistenci. Nehodlám spoilovat, takže vám při čtení těch pár přehmatů pravděpodobně unikne, ale když se do knížky pustíte poněkolikáté, už si zkrátka všímáte. Připravte se také na to, že se zpočátku v reáliích Skryté země nebudete tak docela orientovat, brzy to však přejde.

Nezapomeňte, že si Heitz čas od času zkrátka neodpustí trošku patosu a ten ve výsledku z některých stránek přímo odkapává. Vzhledem k povaze trpaslíků mi takový postup přijde správný, některé čtenáře však zdůrazňovaná aura heroismu dokáže odradit. Slabším povahám pak musím sdělit, že se autor nejenže nebojí krve a dalších rozmanitých tělních tekutin, nýbrž neváhá do morbidních detailů popisovat nezvykle syrové scény utrpení.

V každém alfovi je kousek umělce a tito sliční a sadističtí přisluhovači Mrtvé země považují vzhledem k vlastní nesmrtelnosti umírání za nejzajímavější fenomén. Neváhají proto stáhnout poraženého nepřítele z kůže a pomalu schnoucí krví zachytit okamžik svého vítězství v tisícerých odstínech červené. Žijí koneckonců v nemilosrdném světě, kde se smrt nevyhýbá mužům, ženám ani dětem.

Heitz se nebojí archetypů a mnohé z jeho postav lze roztřídit jednoduše na kladné a záporné. Odvažuji se však tvrdit, že jde o autorský záměr, neboť v následujících knihách série procházejí mnohé charaktery složitým vývojem, hranice dobra a zla se láme ve spektru šedé a bývalí nepřátelé spolu kráčejí bok po boku.

K tomu se ale dostaneme zase až někdy příště. Nyní totiž nezbývá než konstatovat, že první Trpaslíci začínají velmi ambiciózně. Tíha dílčích neduhů jim sice spočívá na shrbených zádech, podsadité děti kováře se s ní však snadno vyrovnají. Pokud jste s nimi až dosud neměli tu čest, je nejvyšší čas to napravit. Už jen proto, že se v současné době chystá plnohodnotná videoherní adaptace Tungdilova příběhu a na pulty knihkupectví zamíří pátý díl celé série, Triumf trpaslíků.