Anekron

Macbook Pro a Asahi: První dojmy

Tue, 21 Apr 2026 00:00:00 +0100

Dnes už se leckdo obejde bez stolního počítače a vystačí si s laptopem nebo dokonce s telefonem. Já trendu vzdoruji; mobil pořád používám tlačítkový a notebooky jsem míval levné. Stačilo mi, aby zvládly internet a kancelářskou práci, takže jsem do roku 2022 vesele fungoval na Celeronu s 2 GB RAM a do letošního jara na základním Aceru Swift.

Mé potřeby se ale vyvíjejí. Hraní videoher se pro mě stalo okrajovou záležitostí, po loňském veleprojektu mě už ani nečeká moc náročné práce s videem a každý slušný monitor dnes umí nabíjet a přenášet obraz přes USB-C. Začal jsem proto uvažovat o tom, že ze pár let místo plánovaného upgradu svou starou sestavu zkrátka vyřadil bez náhrady a vystačil si výhradně s laptopem. Takový laptop by však musel být o fous dražší, než onen Acer za 14 000 Kč, abych jím nebyl příliš omezován.

Můj rok 2025: V nejistých vodách

Fri, 26 Dec 2025 00:00:00 +0100

První čtvrtstoletí nového milénia je za námi. Loni jsem dramaticky pohřbil starý svět a trefil jsem se; liberálně demokratický, globalizovaný status quo se okolo nás tříští s překvapující rychlostí. Mnozí s nevírou hledí za oceán, ale šrouby se utahují i na našem unaveném starém kontinentu, kde se Dánsko zase snaží protlačit další variantu Chat Controlu. Velkým tématem letoška se pak stala snaha států a nadnárodních organizací omezit přístup mladých k sociálním sítím v naději, že tím bude naleptána vláda algoritmů technologických společností. Pocity to vyvolává rozpačité, neboť vůči tomuto rozkladnému vlivu není imunní žádná věková kategorie a s povinným ověřováním věku často jde ruku v ruce ještě tvrdší šmírování.

Já a náboženství po deseti letech

Mon, 06 Oct 2025 20:00:00 +0100

Před časem jsme s věřícím kamarádem naťukli téma náboženství a teprve tehdy mi došlo, že od mé dekonverze tiše uplynulo celé desetiletí. Vcelku mě to překvapilo a nakonec jsem si umínil, že se z toho i tentokrát vypíšu. Od roku 2020, kdy jsem článek na toto téma vypotil naposledy, se totiž opět mnoho událo.

Před třemi roky jsem se ženil v katolické kapli. Civilní obřad vedl místní starosta a obešel se bez jakýchkoli zmínek Boha. Na oltáři však zůstal stát kříž, který mi přišlo velmi malicherné přesouvat.

Můj rok 2024: Sbohem, starý světe!

Fri, 27 Dec 2024 00:00:00 +0100

Letí to. Už před více než pěti lety se v Číně objevil takový nenápadný virus. Za půl roku už byl prakticky všude a promazané soukolí globalizovaného světa se zadrhlo. Odborníci začali věštit, které nové zvyky nám vydrží i poté, co všechny lockdowny skončí. Bude to dezinfikování rukou? Nebo používání roušek při příznacích respirační choroby? Ukázalo se, že nic z toho. Omezení skončila, lidé se oklepali a na všechno zapomněli. Zdálo se, že se brzy všechno vrátí do starých kolejí. Až letos se definitivně ukázalo, že to tak nebude.

Poslední přísaha

Tue, 24 Dec 2024 00:00:00 +0100

Následuje, co víme o osudu Óina, syna Gróinova, jak jej na Frodův rozkaz popsal Sméagol na cestě od Morannonu do Ithilienu v roce 1419 krajového letopočtu. Do Červené knihy toto zaznamenal Samvěd Křepelka v roce 1443 krajového letopočtu. Psal na základě vlastní vzpomínky a též zprávy zaslané Frodem do Ereboru, jejíž opis zůstal uchován v královském archivu v Minas Tirith. Gimli, syn Glóinův, jenž hovořil s krkavcem Vroákem, také poskytl své zápisy.

Můj rok 2023: Wesnoth, hubnutí a nová životní etapa

Wed, 27 Dec 2023 15:00:00 +0100

Letošek se v mnoha ohledech vymykal. Navenek jsem neučinil žádné význačné kroky, nic co by se vyrovnalo loňské svatbě nebo třeba někdejší operaci očí. Dovolenou jsme s manželkou strávili v Česku, nejdál jsem se podíval vlakem do rakouského Grazu. Nikde mi nevyšla žádná povídka nebo jiný text.

I přesto mi přijde, že mám za sebou jeden z nejvýznamnějších roků celého života. Byl to totiž rok budování základů, rok učení se a příprav, rok rozhodování mezi různými možnými budoucnostmi. Až posléze se ukáže, zda jsem nakonec zvolil dobře, ale v tuto chvíli jsem spíš optimistický.

Co jsem zažil v Grazu

Fri, 22 Dec 2023 18:00:00 +0100

Blíží se konec roku a dochází mi, že bych si měl naplánovat zbytek dovolené. Protože vánoční svátky jsem si už do kalendáře zanesl, nezbývá nakonec, než si čtyři dny vybrat v půli listopadu. Vyrážím tedy za sestřenicí Kláru, kterou jsem podobně navštívil už v roce 2018, kdy pobývala ve Francii. Mezitím přesídlila do rakouského Grazu, kam jezdí z Prahy přes Brno přímé railjety. Po třech letech pravidelného pendolinování mezi Olomoucí a Prahou považuji vlak za zdaleka nejpohodlnější dopravní prostředek, takže se na cestu i docela těším.

The Rootless

Sat, 28 Oct 2023 10:00:00 +0100

TL;DR: What’s the campaign all about? 🔗

The Rootless is a Northerners campaign aimed at beginners. I strived to preserve the classic gameplay of Wesnoth which I fell in love with as a child, while placing a strong emphasis on the story, characters, and player immersion. My goal was to keep the experience simple, yet deep and rich, allowing for multiple playthroughs. I drew inspiration from mainline campaigns like The South Guard, Descent into Darkness and Under the Burning Suns. The story revolves around an orcish assassin who is searching for a new home for his band and is pursued by a dangerous elf lord who will stop at nothing.

Poslední Melloria

Mon, 23 Oct 2023 21:27:00 +0100

Uběhly už skoro dva měsíce, ale i tak se mi sotva chce věřit, že už budu o Mellorii mluvit a psát jen v minulém čase. LARP pro mě byl totiž dlouhé roky každoročním milníkem, oddělujícím jedno období od druhého. Už předloni jsem psal, že ji vlastně beru jako takový osobní Silvestr. Podle této logiky tentokrát nadešel konec celé životní etapy. Je čas se ohlédnout.

Prudit kamarády jsem začal už na jaře. Moc se jim nechtělo. Plánovali v září výlety do zahraničí, nevěděli, kolik budou mít volna. Nebral jsem na to ohledy a prudil jsem dál. Nakonec jsme vyrazili ve stejné sestavě jako předloni, tentokrát ale všichni za bestie. Jeli jsme ve skromnějším stylu; vzali jsme jen nejnutnější kostýmy a zbraně, použili jsme hromadnou dopravu a kamarádi přespali v bestiácké bažině, zatímco já jsem se jako obvykle uložil v lese. Po dobré zkušenosti z loňska jsem si letos opět neplatil jídlo a přivezl jsem si svoje (bestie pak má větší flexibilitu a nemusí s jezením spěchat mezi programem).

Můj rok 2022: Svatba, Wesnoth, Itálie a povídka v Pevnosti

Sat, 31 Dec 2022 15:14:00 +0100

Největší událostí uplynulých dvanácti měsíců byl samozřejmě moment, kdy jsem si po téměř čtyřech letech vztahu vzal svou snoubenku. Jelikož ale tradičně nesdílím veřejně detaily z osobního života, omezím se na na konstatování, že pro mě vstup do manželství až překvapivě mnoho znamenal. Velká část roku se pochopitelně nesla ve znamení příprav a trpěly tím některé jiné plány, které jsem na letošek měl.

Obvykle nekomentuji v novoročním shrnutí světové dění, ale tentokrát musím zmínit šok, jimž bylo únorové vypuknutí války v Evropě. Konflikt poznamenal můj život jistě méně, než životy zranitelnějších skupin obyvatelstva a samozřejmě daleko méně, než samotné napadené Ukrajince. Dalším otřesem pak byl útok na bratislavský bar Tepláreň a velmi nedostatečná reakce na něj ze strany jak slovenských, tak českých politických reprezentantů.

Kam vedou všechny cesty

Wed, 28 Dec 2022 15:17:00 +0100

V Olomouci přes noc napadlo snad patnáct centimetrů sněhu. Vyzvedávám ještě na poslední chvíli vánoční dárek a nakupuji poslední drobnosti na cestu, než přijde první hodina odpolední a nastupujeme s manželkou do vlaku. Čeká nás dlouhá cesta. Překonáme vzdálenost tisíce kilometrů a spát už půjdeme na místě, kde počasí připomíná spíš začátek podzimu.

V Římě jsem byl poprvé v roce 2015 během cesty Itálií se svou sestřenicí a zamiloval jsem si ho nejvíc ze všech měst, která jsem kdy navštívil. Vracím se tedy po více než sedmi letech, ale stále si Věčné město docela živě pamatuji. Manželka tam ještě nebyla vůbec. Dovolená je zamýšlená tak trochu jako naše odložená svatební cesta.

Nepříliš stručná historie mých počítačů

Sat, 07 May 2022 12:28:00 +0200

Nedávno jsem si pořídil nový laptop a vedl jsem několik diskuzí s přáteli, kteří sami zvažovali nákup nějakého zařízení. Uvědomil jsem si přitom, co vlastně dnes od počítačů očekávám a jak se moje preference v čase vyvíjely. Proto jsem se rozhodl dát dohromady retrospektivu strojů, které jsem zatím v životě vlastnil. Zčásti proto, abych na ně jednou nezapomněl, zčásti z čiré nostalgie a zčásti proto, že mě o počítačích baví mluvit a psát.

Co se stalo s Anekronem a plány do budoucna

Tue, 12 Apr 2022 10:00:00 +0200

Co se stalo? 🔗

Poslední zhruba dva roky jsem systematicky páchal youtuberskou sebevraždu. Když Google oznámil, že začně strkat reklamy i do nemonetizovaných videí, nastavil jsem je všechna jako soukromá. Následně jsem celou tvorbu projel kompresí a vyvěsil na Ulož.to, kde je sice nadále přístupná, ale až po zdlouhavém stahování a samozřejmě bez možnosti komentovat či komentovat. Kanál je jednoduše mrtvý.

Pochopitelně jsem celou dobu věděl, že to takhle dopadne. Už delší dobu chovám silný odpor k takzvaným Big Tech společnostem (Facebook, Amazon, Apple, Microsoft a Google), z nichž poslední jmenovaný je mi zdaleka nejodpornější. Poněkud schizofrenně jsem na něm přitom byl v mnoha ohledech závislý, protože jsem vedle YouTube používal i Google Drive a v neposlední řadě Blogger, na němž původně visel obsah tohoto webu. Vyhodnotil jsem, že negativa plynoucí z tohoto vztahu výrazně převyšují pozitiva a do budoucna se navíc vyhlídky ještě zhoršují, tak jsem se rozhodl neztrácet čas a říznout do živého. Ztráta youtubového Anekronu mě nesmírně mrzí, ale byl to projekt, který už v současné době na takové platformě nemohl úspěšně existovat.

Můj rok 2021: Zasnoubení, nový byt i práce, povídka v Pevnosti

Wed, 12 Jan 2022 10:00:00 +0200

Loni jsem zase jednou zažil rok plný zásadnějších změn v životě. Hned zkraje v únoru jsem změnil práci a nastoupil do Videolektora, kde dělám realizátora online školení. I díky pestrosti úkolů mě to skoro po roce pořád moc baví. Na přelomu května a června jsem se stěhoval, tentokrát už jen v rámci Olomouce. Máme skvělou domácí, nový byt je prostornější a lépe vybavený a hlavně jsme konečně s přítelkyní spolu. Nebo lépe řečeno se snoubenkou, protože jsem ji krátce poté konečně požádal o ruku. Víc z osobního života asi neprozradím.

Melloria 7: Balada o mňoukajících ovcích

Sat, 11 Sep 2021 09:10:00 +0200

Před pěti lety končilo léto a mně došlo, že jsem ještě nebyl na žádném LARPu. Rozklikl jsem larpy.cz a zoufale scrolloval. „Ňáká Mellorie. První ročník, ale až v jakési díře na Vysočině,“ říkám kamarádovi. Bylo to prý fuk, měl auto. Akce se konala už asi za dva dny, takže jsme v horizontu hodin volali Arlingovi. Potěšil nás: „Bestie berem, klidně i bez registrace. Dojeďte.“ Dojeli jsme. Byla to fakt sranda, takže jsem o tom vyblil záplavu písmenek.

YouTube chce vaši občanku nebo platební kartu. Jak požadavek obejít

Thu, 06 May 2021 22:14:00 +0200

Jedním z mých oblíbených tvůrců na YouTube je jistý Shiey. Točí videa, v nichž pořádá ilegální výpravy do Černobylu, naskakuje na dopravní vlaky a cestuje přes celou Evropu. Obsah je to zajímavý, ale ne zrovna vhodný pro dětské publikum. Proto YouTube občas vyžaduje přihlášení, chcete-li se na videa dívat. Nebo tomu tak aspoň bývalo.

Nově login nestačí, musíte svůj věk ještě nějak potvrdit. YouTube nabízí dvě cesty. Buďto obsah odemknete okamžitě vložením údajů o své platební kartě, nebo ofotíte svůj občanský průkaz či jiný doklad totožnosti a oni si ho ověří. Google je zkrátka zase jednou nechutný šmírák (ostatně proto letos plánuji přesunout tento web z jeho Bloggeru). Navíc je toto jeho opatření poměrně pitomé, kartu samozřejmě může legálně vlastnit i osoba nezletilá.

Můj rok 2020: Proč ateisté slaví Vánoce

Wed, 30 Dec 2020 17:00:00 +0100

Už pátým rokem píšu pravidelně každý prosinec shrnutí uplynulých dvanácti měsíců. Tentokrát nebudou žádné barevné seznamy splněných a nesplněných cílů. Článek v původním formátu jsem napsal, ale nikdo si ho nikdy nepřečte. Letos mi tak nějak nepřišel upřímný. Sorry jako.

To nejdůležitější v bodech: 🔗

Přešel jsem na hlavním počítači z Kubuntu na Manjaro, vřele doporučuji
Povídka Noc zvonů skončila 8. v literární soutěži Vidoucí a možná se i dočká publikování
Povídka On si začal vyšla před pár dny ve sborníku Pokřivenej svět péčí nakladatelství Gorgona, protože uspěla v soutěži Tovaryši kalamáře
Můj YouTube kanál se ruší
Moje stolní RPG Legenda o Stínu povýšilo na verzi 5.1.5.6
Navštívil jsem Čachtice, Trenčín a Bratislavu. Vřele doporučuji, slovenské hrady často strčí ty naše do kapsy. Líbí se mi i vzdušné nábřeží Dunaje plné zeleně v hlavním městě

Co mě letos bavilo: 🔗

A Little Hatred. Nová temná fantasy od osvědčeného Abercrombieho
The Coddling of the American Mind. Jak vytváříme společnost křehkých podle Haidta
The History of the Hobbit. Jak vznikala slavná Tolkienova knížka
A Life on Our Planet. Prostě se podívejte. Nepotřebuje komentář
The Social Dilemma. Odvrácená stránka sociálních sítí
His Dark Materials. Druhá série se možná povedla i víc než ta první
Hellblade: Senua’s Sacrifice. Videohra s naprosto perfektním příběhem, vyrazila mi dech. Maximálně doporučuji
Doom 2016 a Doom Eternal. Nikdy mě nebavily střílečky. Pak jsem objevil Dooma a pochopil jsem, že se žánr dá dělat i tak, aby nestál za hovno

Z plánů na příští rok prozradím jenom málo. Rád bych napsal, zrevidoval, nechal zhodnotit a případně i odeslal nějaké televizi svůj první scénář, na kterém jsem nedávno konečně začal pracovat. Taky chci tento blog přesunout z platformy Blogger na nějakou, kterou nevlastní Google. V poslední době se rychle stává mým suverénně nejneoblíbenějším techologickým gigantem.

Rozloučení s kanálem

Sat, 26 Dec 2020 16:42:00 +0100

Milí diváci kanálu Anekron,

během uplynulých čtyř let jsem pro vás natočil okolo sedmdesáti videí. Získala si téměř 15 tisíc odběratelů a bezmála 2 miliony celkových zhlédnutí. Je to mnohem větší úspěch, než v jaký jsem se v době vzniku tohoto projektu odvažoval doufat. Po dlouhém zvažování jsem se ale i přesto rozhodl historii kanálu letošním rokem zakončit.

Tentokrát to není proto, že bych jednoduše nestíhal, jak se to už jednou stalo dříve. Tentokrát prostě nechci pokračovat.

Já a náboženství po pěti letech

Tue, 04 Aug 2020 22:53:00 +0200

Bazilika Notre-Dame de Fourviere v Lyonu, můj druhý nejoblíbenější kostel. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:France-003038_-_Basilica_of_Notre-Dame_de_Fourvi%C3%A8re_%2815939822990%29.jpg

Už uplynulo celých pět let od chvíle, kdy jsem poprvé vážně zvážil možnost, že Bůh neexistuje. Svůj rozchod s křesťanstvím a posléze i s náboženstvím obecně jsem pak popsal v sérii článků nazvané Poslední zpověď. Ani s odstupem času se za ni z většiny nestydím — přesto se v průběhu času můj pohled na víru vyvinul a snad i posunul. Právě tuto myšlenkovou cestu bych chtěl nyní zmapovat. I proto, že si tak snad udělám lepší pořádek i ve vlastní hlavě.

Můj rok 2019: Zatím nejšťastnější, ale i nejnáročnější ze všech

Fri, 27 Dec 2019 11:46:00 +0100

Pokud jsem měl loni touhle dobou od letoška nějaká očekávání, rozhodně ani trošku neodpovídala tomu, jak uplynulý rok nakonec dopadl. Zažil jsem bezpochyby nejnáročnějších, ale také nejkrásnějších 365 dní svého života. A přestože se mi ani zdaleka nepodařilo dotáhnout do konce všechny původní plány, vůbec nic bych neměnil. Už totiž nejsem sám.

A to je všechno, co na svém veřejném blogu o svém osobním životě prozradím. Budu tak sice nucen vynechat to nejdůležitější, co se mi letos stalo, stejně ale nemám moc zájem to sdílet s celým světem. Uplynulá léta jsem většinou bilancoval s tím, že jsem více či méně spokojený. Letos si vůbec poprvé připadám skutečně šťastný.

Vyšla Legenda o Stínu 5.1: Vlčí válka

Tue, 30 Jul 2019 19:24:00 +0200

Po čtyřech letech existence Legendy o Stínu dnes vyšlo první velké rozšíření 5.1 s podtitulem Vlčí válka. Přináší velice zásadní změny pravidel, které se dotýkají takřka všech aspektů celé hry. Z důvodů až nečekané náročnosti přípravy nové verze nejsou dosud všechny novinky odladěny a dotaženy do původně plánovaného stavu. Další změny proto budou následovat v nadcházejících menších aktualizacích hry.

TL;DR 🔗

Patříte-li mezi hráče či budoucí hráče Legendy o Stínu a nechcete procházet níže vypsaný kompletní přehled změn, zde se dozvíte, co novinky znamenají pro vás.

Půl roku s Linuxem: K Woknům už se fakt vracet nebudu

Sat, 06 Apr 2019 23:50:00 +0200

Co se desktopových operačních systémů týče, netrpím žádnou přehnanou nostalgií. Jsem velice rád, že se dnes po přihlášení neustále nespouští Microsoft ScanDisk jako ve Windows 98. Nechybí mi ani zoufale zdlouhavé vyhledávání z Windows XP, při kterém asistoval ikonický žlutý pejsek. Zvykl jsem si dokonce i na mnohými uživateli proklínanou celoobrazovkovou nabídku Start, kterou představil Windows 8.

Relativně spokojený jsem byl i se současnou verzí Windows 10. Nedám už ani ránu bez možnosti přilepit až čtyři okna do jednotlivých rohů obrazovky, vyhledávání mi přijde svižnější, než kdykoli předtím a zamlouvá se mi i Fluent Design System, který postupně zkrášluje letité a místy už opravdu ošklivé uživatelské rozhraní.

Můj rok 2018: Úspěch Filmožroutů, milion zhlédnutí a cesta do Francie

Tue, 18 Dec 2018 16:37:00 +0100

Zase je čas na bilancování, tentokrát už potřetí. Od minula jsem se stihl znovu přestěhovat, překonal jsem magickou hranici milionu zhlédnutí na YouTube, Filmožrouti navázali spolupráci se Seznamem a začal jsem stát u práce. Vesměs se dařilo i v osobním životě, přestože došlo i k několika smutným událostem, které na blogu zmiňovat nebudu.

Krom změn pozitivních a negativních ale mnohé zůstalo při starém. Někdy naštěstí: ani po roce nemám žádnou svoji fotku bez brýlí, která by se dala použít do facebookového profilu, což svědčí o tom, že mám k sociálním sítím stále relativně zdravý nenávistný vztah. Spokojený jsem také s Nokií 3310, kterou jsem loni tak opěvoval. Přežila mou zapomnětlivost i hrubé zacházení bez viditelných šrámů, přesně jak jsem doufal.

Hlubší problémy s doktorem Jordanem Petersonem

Sat, 24 Nov 2018 21:35:00 +0100

http://time.com/5176537/jordan-peterson-frozen-movie-disney/

Je tomu už nějaký ten měsíc, co jsem se na tomto blogu v dosud posledním vydaném článku věnoval osobě doktora Jordana Petersona. Přes nemalé počáteční sympatie jsem docela ostře nesouhlasil s mnoha jeho názory, ale základní tón tehdejšího postu byl přeci jen poměrně pozitivní. Jak ale čas plynul, můj názor se přirozeně vyvíjel. A rozhodně ne směrem, který by byl ke kanadskému klinickému psychologovi příznivější.

V červnu jsem ještě poměrně shovívavě o Petersonově tendenci k využívání mytologie, náboženství a všemožných archetypů při interpretaci… no, skoro čehokoli, psal jako o jednostranném, příliš intuitivním a zkrátka problematickém přístupu. Od té doby jsem byl ale pod tlakem nových zjištění nucen svůj zdráhavý odsudek o poznání zpřísnit. Peterson plácá nesmysly, a to nejenom tehdy, když je to na první pohled zřejmé – jako třeba když považoval propletené hady za vyobrazení DNA.

Moje problémy s doktorem Jordanem Petersonem

Fri, 22 Jun 2018 19:55:00 +0200

http://nationalpost.com/news/canada/could-jordan-peterson-become-the-best-selling-canadian-author-of-all-time

Je to už několik měsíců, co jsem objevil kanadského psychologa Jordana Petersona. Bylo to v době, kdy se internetem šířil jeho dnes již legendární rozhovor s novinářkou Cathy Newman pro britský Channel 4. Už od první věty mě zaujal až pedantsky přesným vyjadřováním, které obralo ideologicky zabarvené otázky o jejich osten. Západní mediální mainstream je totiž dle mého až příliš vstřícný ke stupidním myšlenkovým směrům typu intersekcionálního feminismu a já proto opravdu rád sleduji, když v něm pro změnu dostane prostor naopak někdo výrazně kritický.

Jak jsem poslouchal Čajkovského v Alpách a co jsem viděl v Le Puy

Sun, 20 May 2018 17:13:00 +0200

Co byste dělali, kdyby v Česku stávkovaly železnice? Co byste dělali, kdyby stávkovaly tři dny v týdnu celý čtvrtrok? Pokud si takovou situaci nedokážete ani představit, do Francie se raději nestěhujte. Protože přesně tak to tam vypadalo v době, kdy jsem tam byl já (a pokud vím, stávka pokračuje ještě doteď). V tomto článku se dozvíte, jak nám to zkomplikovalo život.

To ale předbíhám. Přes sobotu, kdy se s Klárou chystáme vyrazit do Le Puy-en-Velay, zatím ještě většina spojů normálně jezdí. Nasedáme proto v Saint Étienne na vlak a asi hodinu, možná hodinu a půl obdivujeme skalnatá údolí za okny, pokud tedy zrovna neprojíždíme jedním z četných tunelů. V takových případech se automaticky rozsvítí světla. Počítám, jak dlouho trvá, než zase zhasnou a dospívám zhruba k minutě – tedy minutě poté, co vlak opustí tunel.

Jak jsem letěl do Francie líp než v business třídě a co jsem viděl v Lyonu

Tue, 08 May 2018 23:57:00 +0200

Je 5. květen 2018, ráno. Nahrávám si do mobilu lístek na autobus do Vídně, další jízdenku na cestu na letiště, letenku do Lyonu a konečně poslední doklad, který by mě měl v ideálním případě dostat do města Saint-Ètienne na jihozápadě Francie. O pár minut později všechny dokumenty tisknu v obchodě ve vedlejší ulici a okolo desáté hodiny moje cesta začíná. Když okolo poledne volá děda, zrovna přejíždíme hranici do Rakouska. Kupodivu ještě hovor stihneme – dvě sekundy poté, co položím, mi jméno operátora mizí z displeje.

Můj rok 2017: Filmový web, 5 000 odběratelů i operace očí

Wed, 27 Dec 2017 00:26:00 +0100

Pomalu končí rok, kdy jsem přestal studovat, stál jsem u zrodu webu Filmožrouti.cz, přestěhoval jsem se do Brna, nechal jsem si přidat druhé jméno a úspěšně jsem absolvoval operaci očí. Když to napíšete takhle všechno za sebe, zní to docela jako úspěch. Můžu vám ale upřímně přiznat, že mi v praxi spousta zmíněných životních voleb připadala přinejmenším v nějakém období úplně mimo.

Letos jsem se naučil především to, že chci-li něco získat, musím si stanovovat konkrétní a pokud možno až nerealisticky optimistické cíle. Zároveň ale taky to, že odškrtávání splněných cílů v diáři není až tak úplně život v pravém smyslu toho slova. V sociální interakci se svým okolím jsem se pranic nezlepšil, jak jste pravděpodobně uhodli už z toho, že vůbec používám slovní spojení sociální interakce.

Poslední z Jediů vraždí nostalgii. A dobře se na to kouká

Tue, 19 Dec 2017 17:39:00 +0100

Poslední z Jediů Riana Johnsona je v podstatě pravým opakem předloňské sedmé epizody. A je to tak dobře. Slavná filmová série Star Wars už opravdu potřebovala nějaký mohutný impuls, který by ji postrčil nějakým dosud neprozkoumaným směrem. Letos ho dostala – tedy možná, protože si budeme muset ještě dva roky počkat, co s příběhem provede staronový režisér J. J. Abrams.

**
**

Ten totiž na jednu stranu v předloňské sedmičce docela slušně představil nové postavy, na stranu druhou se ale jeho příběh utápěl v referencích a mohutně čerpal ze starší originální trilogie. Zase jednou jsme viděli zničení vesmírné superzbraně, která se od Hvězdy smrti lišila spíš jen kosmeticky a povědomý byl i příběh osiřelé Rey, v níž se znenadání počaly probouzet netušené schopnosti.

Jak jsem se zbavil brýlí

Sat, 09 Dec 2017 18:21:00 +0100

Brýle jsem nosil zhruba deset let. Mnozí z mých přátel mě ještě ani neznali v době, kdy jsem se obešel bez nich. Moje krátkozrakost se totiž během dospívání zhoršila natolik, že bez skel před očima v podstatě neobešel. Nejenže jsem na větší vzdálenost nedokázal přečíst různé nápisy, splývaly mi třeba i rysy obličejů a pohyb bez brýlí pro mě proto byl nejenom nepohodlný, ale i dost nepraktický. To už dnes není pravda.

Noc Mahalova

Fri, 08 Dec 2017 08:00:00 +0100

V roce 2014. kdy jsem ještě provozoval Anekron na blog.cz, vymysleli hobiti z Mittalmaru takzvané Vánoce ve Středozemi. Každoročně se virtuálně sešla skupinka autorů pánprstenovských fanfikcí a společně jsme si rozdělili jednotlivé dny v adventním kalendáři. Rád bych tuto dnes již bohužel nepokračující tradici uctil znovuzveřejněním povídek, které jsem tam během let naposílal.

Před pěti lety jsem konkrétně přispěl příběhem o tom, co místo Vánoc slaví trpaslíci. Výjimečně jsem se obešel zcela bez humoru a všemožných narážek na tradice z našeho světa. Přesto, nebo možná právě proto, je Noc Mahalova asi mou nejoblíbenější sváteční povídkou. Vyžaduje aspoň základní znalost Silmarillionu; konkrétně třeba že Mahal je trpasličí jméno Valy Aulëho.

Bitva na Hackhamské pláni je jen stínem starších příběhů

Wed, 29 Nov 2017 10:28:00 +0100

Když John Flanagan po dvanácti svazcích zakončil svou sérii Hraničářův učeň, začal se věnovat novým hrdinům ze stejného světa v příbězích Bratrstva a nějakou dobu mu to dobře klapalo. Hal a jeho kumpáni si sice našli cestu do srdcí mnoha čtenářů, obliby Willa, Halta, Horáce a dalších postav původních příběhů ale nikdy nedosáhli. Flanagan proto přišel s fikaným nápadem: co takhle napsat nové knížky o tom, co se stalo ještě před prvním dílem?

Jádro: Démonský cyklus o Tetovaném dospěl k závěru

Wed, 22 Nov 2017 21:14:00 +0100

Démonský cyklus se začal před desetiletím psát vlastně docela nenápadně. Kniha Tetovaný nás uvedla do světa, kde noc co noc povstávají strašlivé přišery z Jádra. Jediný způsob, jak uniknout jejich ostrým spárům, poskytly magické chrany – symboly, jenž démony odpuzují a odrážejí. Postupně se však lidé naučili vracet netvorům noci úder. V páté a poslední knize série (která nicméně dosud nebyla přeložena) pak konečně nadchází okamžik, kdy se lidé a monstra střetnou v rozhodující bitvě.

Fenomén jménem Hraničářův učeň. Flanagan drží prst na tepu doby

Mon, 20 Nov 2017 10:56:00 +0100

Když John Flanagan před lety sepisoval povídky o mladém hraničáři Willovi, aby přivedl svého syna Michaela ke čtení, netušil, do čeho se vlastně pouští. Po letech se k nim totiž vrátil a přetvořil je v plnohodnotný román, který nazval Rozvaliny Gorlanu. Z příběhu se rychle stal fenomén a Flanagan se proto vrhl na jeho pokračování. Záhy vybudoval rozsáhlý fantastický svět, který už pro literaturu nadchnul celou generaci čtenářů.

Ostré konce měl Abercrombie ještě dobrousit

Fri, 10 Nov 2017 16:08:00 +0100

Nedávno jsme recenzovali česky dosud nevydanou sérii Shattered Sea talentovaného britského spisovatele Joa Abercrombieho a dnes se podíváme na jeho poslední zbývající dílo, které dosud nebylo přeloženo do našeho rodného jazyka. Povídková sbírka Sharp Ends (Ostré konce) se odehrává ve fanouškům temné fantasy dobře známém světě Prvního zákona a najdete v ní příběhy mnoha známých i neznámých hrdinů, rozložené napříč čtyřmi dekádami.

Podíváte se například za čtenáři oblíbeným Gloktou a vůbec poprvé ho potkáte v době, kdy byl ještě plukovníkem armády Jeho Veličenstva a nejlepším šermířem pod sluncem. Vrací se Curnden Craw, ostřílený válečník z knihy Hrdinové, Bremer dan Gorst a také zcestovalý žoldnéř Nicomo Cosca. A nebyl by to Abercrombie, aby tam nepropašoval i příchuť westernu.

Jak jsem se rozhodoval, koho volit

Wed, 18 Oct 2017 18:31:00 +0200

Vůbec bych se nedivil, kdyby byl tenhle můj blogpost ještě kontroverznější, než většina ostatních (a to se občas zabývám třeba náboženstvím nebo filosofií). Chci totiž dnes požádat všechny, kteří budou ochotni následující řádky přečíst, aby šli k letošním volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky tento víkend.

Těm, kteří dosud nejsou rozhodnutí, koho volit, bych pak rád přiblížil svůj proces rozhodování a doporučit zdroje informací, užitečné weby a tak podobně. Buďte připravení, že se se mnou v některých bodech zásadně neshodnete. Nikoho ale v žádném případě nenutím, aby zaujal stejné postoje jako já. Máte-li však k dispozici nějaké informace, které mi unikají a dokážete-li je podepřít silnými argumenty, napište mi a možná ještě do voleb můj názor na nějaké téma (či na nějakou politickou stranu) zásadně změníte.

Kindle jailbreak: Moje dojmy

Sun, 10 Sep 2017 11:33:00 +0200

Miluju přizpůsobení. Do Firefoxu mám zabudována mnohá rozšíření, která velmi mění jeho vzhled i fukcionalitu (a proto se bojím nadcházejícího velkého updatu). Social Fixer se stará o můj Facebook, Reddit Enhancement Suite samozřejmě zase o Reddit. Ve Windows jsem si upravil alespoň motiv, kurzor myši a kompletně jsem přeskládal celoobrazovkovou nabídku Start (smrt té klasické vysouvací!).

Svoji čtečku Kindle jsem ale dlouho používal v jejím výchozím nastavení, protože nabízí jen naprosto minimální možnosti uživatelských zásahů. Protože mi ale někdy v těchto dnech končí záruční lhůta*, rozhodl jsem se, že se v tom trochu povrtám a provedlu takzvaný jailbreak. Lákala mě třeba možnost přečíst si i nepodporovaný formát epub bez nutnosti konverze, vylepšené prohlížení pdf a taky samozřejmě možnost vyměnit spořiče obrazovky za vlastní.

#firstworldproblems

Wed, 23 Aug 2017 23:11:00 +0200

Moje malá sestra dostala před pár dny k narozeninám zpívající slepici. Pochopitelně mě zajímalo, co ten nedovtipný kur vlastně kdáká – jenže ouha. Písnička byla sice v angličtině, ale nazpívaná dětským hláskem a přehrávaná poměrně nekvalitním reproduktorem, takže se jednotlivá slova dost ztrácela a nedokázal jsem jim porozumět. Toto je příběh o velkém soužení, které jsem musel podstoupit, než se mi povedlo slova plyšového ptáka rozšifrovat.

Tohle jsem měl k dispozici.

Matka Válka rozevřela křídla nad Roztříštěným mořem

Wed, 16 Aug 2017 20:32:00 +0200

**
**

Joa Abercrombieho možná znáte jako autora populární trilogie První zákon. Tomuto britskému spisovateli ale v angličtině vyšla i další série, Shattered Sea (Roztříštěné moře). Pokud jste obeznámeni s jeho tvorbou, možná vás překvapilo, že jsou na internetu nové knížky propagovány pod hlavičkou subžánru young adult. To se totiž příliš neslučuje s temným tónem Abercrombieho starších děl. Pokud jste z tohoto důvodu nad čtením váhali, už nemusíte.

Něco končí, něco začíná

Sun, 13 Aug 2017 10:30:00 +0200

Ještě na svém předchozím blogu jsem si kdysi pohrával s myšlenkou videorecenzí. Pak jsem zhruba před rokem natočil první jednoduché video na nově zřízený YouTube kanál a když se našlo pár lidí, kteří byli ochotní mě sledovat, pokračoval jsem dál. Ke konci roku 2016 jsem měl už skoro 40 odběratelů a byl jsem s tím číslem velmi spokojený. Tajně jsem doufal, že se mi letos podaří dosáhnout třeba i na 250.

Valerián hrdinně bojuje s příšerným scénářem

Wed, 26 Jul 2017 16:38:00 +0200

V pár staletí vzdálené budoucnosti lidstvo expandovalo do vesmíru, potkalo se s hromadou inteligentních druhů a založilo kosmopolitní město, které cestuje volným prostorem směrem k Magellanovu oblaku. Taková je základní premisa populárního komiksu, podle kterého nyní francouzský režisér Luc Besson (Lucy, Pátý element) natočil vysokorozpočtový sci-fi akční film.

Jeho hrdiny jsou seržantka Laureline a samozřejmě major Valerián. Ten zrovna vegetí na virtuální pláži, když jej zasáhne energetická vlna přinášející vzpomínky jakési perly lovící divošky z planety vzdálené přes půl galaxie. Valerián to moc neřeší, protože se mu nejspíš stala už i spousta divnějších věcí, pak ale vyrazí na tajnou misi a během akce zničehonic bytosti ze svého snu potká.

Spider-Man se vrací ke kořenům. Stojí za to ho doprovázet

Tue, 11 Jul 2017 16:46:00 +0200

Těžko by se asi v současné době hledal unavenější žánr než do omrzení opakované sólové superhrdinské filmy. Již třetí moderní reinkarnace Petera Parkera alias Spider-Mana měla všechny předpoklady stát se schematickou, ničím nevyčnívající komiksovou adaptací ve stylu loňského doktora Strange. Velmi mě proto těší, že mohu oznámit, že se nový snímek všem nejnebezpečnějším nástrahám vyhnul, a dokonce patří mezi nejlepší kousky, které zatím Marvel přivedl na velké plátno!

Z deníčku návštěvníka kina

Mon, 10 Jul 2017 22:33:00 +0200

V mé práci se tak nějak předpokládá, že si budu udržovat přehled o současné kinematografii. Rozhodl jsem se to dělat svým nejoblíbenějším způsobem, totiž častým chozením do kina. Jsem totiž hrdým příslušníkem již čtvrté generace naší rodiny, pro kterou je kino preferovaným způsobem sledování filmů a poprvé v životě mám taky na pravidelné návštěvy peníze.

Chodím proto v současné době za kulturou zhruba čtyřikrát do měsíce, hlavně na obří americké blockbustery. Už to takhle dělám asi čtvrt roku a rychle jsem vypozoroval, že se začínají měnit moje divácké návyky. Jak? Zhruba tímhle způsobem:

Jak si přidat druhé jméno

Tue, 27 Jun 2017 22:27:00 +0200

Už brzy tomu bude rok, co jsem rozjel tuto (snad) definitivní verzi svého blogu Anekron. Tehdy jsem se ještě podepisoval jako Aleš „Jeremiáš“ Šumpík, uvozovky ale během uplynulých měsíců z mého jména zmizely. Zažádal jsem si totiž na příslušných úřadech o přidání druhého jména. V tomto článku se pokusím vysvětlit, jak jsem na něco takového vůbec přišel a jak celý proces vlastně probíhá.

🔗

Proč? 🔗

Internetových přezdívek jsem postupně používal spousty. Na webu majncraft.cz, kde jsem začínal svoji „literární“ kariéru sepisováním povídek ze světa hry Minecraft (fakt!) jsem si třeba říkal Shadoe Restalon a jinde jsem jako login používal jména postav ze svých vysoce sofistikovaných imaginárních světů. Jeremiáš vznikl původně z okamžitého podnětu, když jsem potřeboval jméno do onlinového Drakensangu.

Snad bude Poslední rytíř fakt poslední

Mon, 26 Jun 2017 17:42:00 +0200

Série Transformers rozhodně není pro každého. Pokud ale dokážete ocenit její bizarní mytologii, koňské dávky patosu a okaté cílení na primitivní pudy, můžete se zvlášť při sledování prvního filmu přímo královsky bavit. S přibývajícími pokračováními se ale kouzlo obřích robotů poněkud vytratilo. Možná i proto se chtěl režisér Michael Bay se svou ságou rozloučit ve velkém. Dopadlo to až děsivě špatně.

Natahované flashbacky byly vždycky součástí transformeří receptury, takže se divák ani tentokrát jistě nepozastaví nad tím, že příběh začíná v temných dobách po pádu Západořímské říše. Politicky korektně barevná armáda barbarů útočí na stejně politicky korektně barevnou armádu krále Artuše, všichni mají zbraně a zbroje, které vůbec nepatří do dané historické epochy, a střílejí po sobě trebuchety, které se v Evropě rozšířily až o hezkých pár staletí později.

Zapadlí vlastenci: Konva, (Pi)Tomio a Řád sráčů

Wed, 21 Jun 2017 17:04:00 +0200

Nijak nezakrývám, že si už několik let myslím, že je vlastenecké cítění většiny Čechů, proklamované na internetu, z větší části jenom dost průhledná póza. Zatímco se totiž zástupy webových příznivců všemožných rádoby patriotických uskupení počítají na desetitisíce, jakmile se nějaká podobná iniciativa pokusí skutečně účastnit společenského života, její podpora se okamžitě rozplyne.

Měli jsme tu Martina Konvičku, entomologa a amatérského deislamizátora. Psával blog na Idnes, než mu to zatrhli a nebývalo to úplně nezajímavé počteníčko. Kritika náboženství je ve svobodné společnosti dle mého velmi potřebná a docent Konvička se stal svého druhu pionýrem v poukazování na nepěkné stránky učení islámu. Jeho blog se zvlášť během hysterie spojené s počátkem uprchlické krize často objevoval v čele žebříčků čtenosti i oblíbenosti a základna podporovatelů rostla.

Olomoucká Noc kostelů

Sun, 11 Jun 2017 23:12:00 +0200

Olomoucké Noci kostelů jsem se s jedinou výjimkou účastnil poslední tři roky, takže jsem samozřejmě nevynechal ani letošní ročník. Tentokrát jsme šli ve čtyřech, vůbec poprvé se k nám přidal i Honza Houserek z blogu Bezvěrec, na který jsem na Anekronu už několikrát odkazoval. Jiný člen naší výpravy se zase přioděl do kompletního larpového kostýmu, takže si dokážete představit, jak zvláštně jsme asi museli působit.

Docela jsme se překonali. Za čtyři a půl hodiny jsme obešli zhruba tři čtvrtiny kostelů, kaplí a dalších křesťanských budov, které se účastnily. Utekl nám nepřekvapivě Svatý Kopeček a samozřejmě i odlehlé Nové Sady a Nová Ulice, vynechali jsme i Hejčín. Zato jsem se třeba úplně poprvé podíval k olomouckým pravoslavným a taky k několika evangelickým komunitám. Vůbec jsem kupříkladu netušil, že ve městě aktivně působí baptisté.

Mumie dýchavičně startuje temné univerzum

Fri, 09 Jun 2017 21:34:00 +0200

Disney má Avengers, Warner Bros. zase Ligu spravedlnosti. Universal se zatím mohl jenom závistivě koukat. Proto se rozhodl nastartovat úplně nový filmový vesmír a nacpat do něj všechny svoje legendární příšery: Drákulu, Frankensteinovo monstrum, Vlkodlaka nebo třeba Neviditelného muže. Takzvané Dark Universe ale uvádí toaleťákem zafačovaná, tisíciletími vysušená Mumie.

Její příběh začal už kdysi dávno v dobách egyptské Nové říše, kdy se princezna Ahmanet chystala usednout na trůn po svém otci. Faraonovi se ale v nevhodnou chvíli narodil potomek a ambiciózní dívku vyšachoval. Ahmanet ani nenapadlo počkat, zda její dětský konkurent nezemře ještě před dosažením dospělosti jako polovina starověkých dětí, dokonce se ani nepokusila narafičit nějakou ošklivou nehodu. Místo toho poprosila o pomoc boha smrti Sutecha a uzavřela s ním krvavý pakt.

Když český ateista sleduje God's Not Dead

Mon, 29 May 2017 23:01:00 +0200

Na doporučení jsem se podíval na film God’s Not Dead – dozvěděl jsem se, že mě prý třeba osloví (rozuměj: vyvede z ateistické fáze vzdoru zpět k jediné pravdě Kristově). A protože jsem Sajrajt dokoukal už před nějakým tím pátkem, měl jsem k dispozici i tolik potřebnou masochistickou náladu. Navíc jsem toho názoru, že ani otevřená křesťanská propaganda nemusí být vždycky špatným filmem – některé filmy Alexe Kendricka jsem svého času dokoukal víceméně bez újmy na zdraví. God’s Not Dead je ale přímo děsivě špatný.

Kráska a zvíře je fajn, ale stejně mě štve

Fri, 26 May 2017 21:19:00 +0200

Tak jsem vůbec poprvé viděl Krásku a zvíře. S původním animákem z nějakého důvodu nemám diváckou zkušenost, takže jsem byl v docela unikátní pozici, protože jsem neměl potřebu a ani možnost obě inkarnace příběhu srovnávat. A protože jsme na blogísku, shrnu svoje dojmy zase v obvyklé nerecenzi.

Děj asi ani nemá smysl popisovat. Jeho základní linku zná asi každý a během dvouhodinové stopáže se ve filmu nestane vůbec nic, co byste se značným předstihem už dávno nevětřili. Není to výtka, ale konstatování, protože pohádky ani promyšlený scénář mít nemusejí a když se do nich někdo občas pokusí nacpat nějaký netradiční, cizorodý prvek, dopadne to většinou naprosto příšerně.

Salazarova pomsta: Kouzlo Karibiku už vyčpělo

Fri, 26 May 2017 18:30:00 +0200

Kapitán Jack Sparrow dokázal během své dlouhé pirátské kariéry naštvat strašnou spoustu nemrtvých. Nejdřív se střetl s kostlivci v Prokletí Černé perly a potom ho zajaly zombie sloužící zlovolnému Černovousovi. Jak každý správný příznivec nekromancie tuší, v tomhle seznamu chyběli už jenom duchové. Tedy až dosud. Po věčně opilém, praštěném Sparrowovi jde totiž zase jednou nějaká prokletá posádka, a to v druhém nejzbytečnějším snímku celé série.

Salazarova pomsta přitom začíná více než slibně. Představuje nám mladého Henryho Turnera, který se pokouší najít způsob, jak zvrátit neradostný osud svého otce Williama, toho času kapitána Bludného Holanďana. Švarný kovář během těch let, co jsme ho neviděli, hezky obrostl mořskou havětí a varuje svého synátora, že veškerá jeho snaha vyjde vniveč.

Nové Pompeje zaujmou, ale nesplní mnohé sliby

Wed, 17 May 2017 19:54:00 +0200

Cestování časem patří ve sci-fi k vůbec nejpopulárnějším motivům. Těžko se tomu divit, když nabízí autorům tolik nových vzrušujících zápletek, které přímo žadoní o zpracování. Svou troškou do mlýna přispěl i britský spisovatel Daniel Godfrey, který se navíc ve své knize Nové Pompeje soustředí i na paradoxy, které transport lidí časem působí. I přesto – či možná paradoxně právě proto – jeho dílo nakonec nenaplnilo svůj potenciál.

Strážci Galaxie 2: Lepší než posledně, ale pořád řemeslo

Sat, 06 May 2017 21:26:00 +0200

Patří k dobrým mravům, že se v marvelovském univerzu světy zachraňují alespoň dvakrát do roka. Před žravou temnotou ochránil vesmír ve svém dosud posledním snímku Thor, před ním skopal mimozemskou invazi do kuličky superhrdinský tým Avengers a někde v mezičase porazili ambiciózního Thranduila se zářícím kladivem i Strážci Galaxie. Ti se letos vracejí znovu, přebírajíce štafetu po Doctoru Strangovi.

Nic moc dalšího vám k příběhu neprozradím. I ve stručném nástinu bych prozradil až moc, neboť scénář patří mezi ty vůbec nejpřímočařejší v dějinách Marvelu. O to víc zamrzí, kolik jsme se toho ještě před premiérou z promo materiálů dozvěděli o hlavním obsahu nových Strážců, totiž o vývoji vztahů mezi postavami.

Český cringemix

Sat, 06 May 2017 11:35:00 +0200

Jak se vypořádat s omezeným připojením k internetu

Fri, 28 Apr 2017 18:51:00 +0200

Stalo se mi před pár týdny, že jsem potřeboval vyrazit asi na dva dny z domu, a přitom mít kvůli práci k dispozici připojení k internetu. Jedinou možností byl mobil, který ale nedisponoval moderním LTE, takže rychlost přístupu ani zdaleka nepřipomínala tu, na jakou jsou zvyklí běžní uživatelé. Musel jsem tedy přijít s nějakým trochu kreativním řešením.

1) Opera Turbo

Úplně nejdřív jsem si vzpomněl na svůj sekundární prohlížeč, totiž na Operu. Ta nabízí funkci Turbo, která zrychluje načítání webů, protože je do počítače posílá až v podobě přechroustané vlastními servery. Oproti v provizorních podmínkách bezmála nepoužitelnému Firefoxu, kterým se dostávám na internet obvykle, dosáhla Opera daleko lepších výsledků a stránku načetla asi v desíti až patnácti sekundách.

Sajrajt: Jak jsem čuměl na upírskou slátaninu

Mon, 17 Apr 2017 23:49:00 +0200

Kdysi jsem se zařekl, že se zaláskovaným upírům za každou cenu vyhnu. Chovám totiž k vražedným nemrtvým všeho druhu silný obdiv a velice nerad bych se o veškerý respekt ke krvesajům nechal připravit nějakou brakovou červenou knihovnou. Jenomže pak se objevil bratr s tím, že ten tvajlajt zas tak strašnej není, ať se na něj mrknu. Mrkl jsem se. Sajrajt sága opravdu není tak příšerná, jak jsem se obával. Je totiž ještě daleko horší.

Oneiros kráčí přes mrtvoly bezesnou nocí

Wed, 05 Apr 2017 20:06:00 +0200

Německého spisovatele Markuse Heize proslavila především dark fantasy série Trpaslíci a paralelně se odehrávající Legendy alfů. Autor ale přičichl i k žánrově blízkému horroru, poprvé v roce 2008 v knize Ritus. Všechny tyto zkušenosti pak zužitkoval o čtyři roky později, když u našich severozápadních sousedů poprvé vyšel Oneiros. Ten se nyní zásluhou nakladatelství Fantom Print dostává i k našim knihkupcům.

Sluneční paprsky se vkrádají do nitra luxusního Airbusu společnosti Air France, který se chystá k přistání na pařížském letišti. Unavený muž, který celou noc nezamhouřil oka, si objednává extrémně silné kafe. Temperamentního Itala zase znervózňuje muž z Předního východu, který s sebou nosí podezřelou lahev. Nakonec to nevydrží, zavře se na záchodě a obří letadlo těsně nad přistávací dráhou zakolísá, zřítí se a jako smrtící kladivo dopadne na zem. Téměř všichni cestující ale zemřou ještě ve vzduchu.

Jedna veselá úvaha o silničním provozu

Tue, 04 Apr 2017 20:51:00 +0200

Někteří z vás možná vědí, že jsem kdysi dělal (a nedodělal) autoškolu. Zbraní hromadného ničení jsem se tehdy nestal proto, že jsem nezvládl závěrečné jízdy, zatímco test jsem měl na nějakých 98 %, ještě mi někde v šupleti leží prošlý certifikát. Na zkoušky jsem se přitom učil jen asi zhruba dvě hodiny večer před dnem D. O to víc mě překvapilo, že s nimi měli někteří mí známí docela velké problémy.

Mí oblíbení youtubeři

Sat, 25 Mar 2017 21:54:00 +0100

Protože žijeme v době multimédií a můj YouTube kanál odebírá čtyřikrát více lidí než kolik jich lajklo facebookovou stránkutohoto blogu, rozhodl jsem se představit vám své oblíbené tvůrce videoobsahu. Aby mi to šlo lépe od ruky, rozdělil jsem youtubery do několika kategorií s tím, že vám v každé představím pouze toho nejlepšího z nejlepších a ostatní vzpomenu čestnou zmínkou.

1) Film a literatura

Došlo k chybě. 🔗

Zkuste si toto video přehrát na www.youtube.com nebo, pokud je vypnutý, zapněte JavaScript.

Logan je nekompromisní a posouvá hranice komiksů

Sun, 19 Mar 2017 22:15:00 +0100

Rosomák dožívá svůj dlouhý, krveprolitím naplněný život kdesi kousek za mexickou hranicí, v děravé nádrži za domem drží zavřeného Charlese Xaviera, který bojuje s nebezpečnými záchvaty a společnost jim dělá jenom podivínský albín. Noví mutanti se už čtvrt století nerodí, ti staří za tragických okolností zmizeli a okolo Loganova útulku přešlapují korporátní pohůnci s nejasnými úmysly.

Wolverine si na stará kolena vydělává na chlast, tišící léky pro Profesora a novou jachtu jako řidič luxusní limuzíny. Při jedné štaci potkává mírně hysterickou ženu, která v něm pozná bývalého superhrdinu a obrátí se na něj se zoufalou žádostí. Logan má dostat ji a její adoptivní dceru diskrétně do Kanady – a za to dostane dobře zaplaceno. Jakkoli se iluzí zbavenému hrdinovi do oprašování štítu jezdce na bílém koni příliš nechce, nakonec na nabídku přistoupí. Jenomže z mladé dívky se překvapivě vyklube mutantka s podezřele známými schopnostmi a všem se na paty pověsí hodně drsní hoši.

Pět chyb moderních animáků od Disneyho

Sat, 18 Mar 2017 18:19:00 +0100

Protože se mi velmi líbila Odvážná Vaiana, rozhodl jsem se zhlédnout i další novější animované pohádky od Disneyho, konkrétně Na vlásku a Ledové království. Nenadchly mě zdaleka tolik, a tak na ně nakonec ani nebudu smolit recenzi. Místo toho zkusím stručně shrnout, co mi obecně na filmech podobného ražení vlastně vadí. A neobejdu se u toho bez spoilerů.

Scénář

Snímek pro děti samozřejmě nemusí a ani by neměl obsahovat zamotaný příběh ve stylu Nolanova Počátku, stejně tak bych mu ale nedoporučil podceňovat intelekt malého diváka. I předškolák zvládne víc, než jen sledovat jedinou, přímočaře servírovanou dějovou linii. Tím, že nám scénáristé často vůbec neukážou, co se děje s některými důležitými postavami, taky maskují vlastní lenost nebo neschopnost a umetají si cestičku k „překvapivým“ zvratům.

Změní Shadow of War navždy tvář RPG žánru?

Sat, 11 Mar 2017 12:05:00 +0100

Pokud jste ještě nějakým nedopatřením neviděli gameplay trailer na nový Shadow of War, rozhodně to rychle napravte. I když má lehce přes čtvrt hodiny, za zhlédnutí rozhodně stojí. Domnívám se totiž, že představené herní mechaniky řeší snad nejpalčivější problém současných RPG, které se už podle mě hezkých pár let nacházejí ve slepé uličce.

Došlo k chybě. 🔗

Zkuste si toto video přehrát na www.youtube.com nebo, pokud je vypnutý, zapněte JavaScript.

Vezměme si třeba takového třetího Zaklínače. Kritici i běžní hráči se shodují, že jde o skutečný klenot žánru a o to se s nimi rozhodně nehodlám přít. Nemyslím si ale, že by se jednalo z jakéhokoli pohledu o revoluci, a dokonce bych se zdráhal závěr slavné polské fantasy série nazvat videoherní legendou. Ano, Divoký hon je skoro ve všem lepší než konkurence, ale konstrukcí se příliš neliší třeba od Skyrimu nebo Dragon Age.

Nebudujme přecitlivělou společnost

Wed, 08 Mar 2017 22:56:00 +0100

Nedávno jsem se doma v diskuzi o současném světě střetl se zajímavým argumentem: politická korektnost se šíří, protože je velice pohodlná. Pokud smažeme všechny rozdíly, ať už národnostní, světonázorové, náboženské či pohlavní, bude ve společnosti klid a stabilita – nebo alespoň tak nějak si to prý architekti moderního pseudoliberálního zřízení představují.

Je to docela intuitivní názor a jistě je na něm něco pravdy, kořen problému ale sám vidím někde trochu jinde. Totiž v mesiášském komplexu, v onom páchání dobra za každou cenu, které nakonec paradoxně přináší v lepším případě jen znechucení, v tom horším pak utrpení. Vzhledem k tomu, že v současné době (naštěstí) končí nechvalně proslulá vládní organizace HateFree, která se spasitelství věnovala profesionálně, dostáváme unikátní příležitost prozkoumat mentalitu samozvaných zachránců lidstva podrobněji.

Příliš bílý Zaklínač a plastové kožešiny

Mon, 06 Mar 2017 16:54:00 +0100

Internetem v nedávné době prolétla kauza organizace PETA, která zaslala společnosti Games Workshop dopis, v němž žádá o odstranění kožešin z plastových miniatur postaviček ve wargamingové legendě Warhammer 40 000. Naneštěstí to není poprvé a nejspíš ani naposledy, co se do fantastického žánru promítají vnější politické a ideologické tlaky – dodnes třeba ještě doznívá kauza okolo třetího Zaklínače a jeho údajného „rasového problému.“

Všechno začalo v létě 2015, kdy na webu Polygon vyšel článek, kritizující údajnou barvoslepost vývojářského týmu CD Projekt Red. Jeho autorovi vadilo, že se v oceňovaném třetím pokračování polské série o vědmákovi s bílými vlasy neobjevil žádný člověk odlišné barvy pleti. Text vzbudil mnoho ohlasů a reakce na něj se dostala třeba i na web známého amerického magazínu Forbes.

Hacksaw Ridge: Mýtus podle skutečných událostí

Wed, 01 Mar 2017 14:49:00 +0100

Mel Gibson byl léta v nemilosti kvůli alkoholismu a rasistickým urážkám, ale teď se do filmového světa vrací ve velkém stylu. Natočil totiž další film na motivy skutečných událostí, který stejně jako režisérova předchozí díla nemá až zas tak mnoho společného s historií, ale je spíše svého druhu hrdinským mýtem. Nutno podotknout, že se tím Hacksaw Ridge rozhodně nestává horším filmem, ba možná právě naopak.

Snímek vypráví příběh Desmonda Dosse, který se po útocích na Pearl Harbor jako správný patriot přihlásil do armády. Svým nadřízeným však tento jinak příkladný vojín působí mnoho starostí, protože odmítá nosit zbraň. Nakonec je Doss dokonce dohnán před vojenský soud za neuposlechnutí rozkazu – co hůř, v den, na který původně plánoval svatbu se zdravotní sestřičkou Dorothy.

Odvážná Vaiana neodvážně setrvala v bezpečných vodách

Sun, 26 Feb 2017 20:40:00 +0100

Disney se už roky veze na vítězné vlně. Vydělávají mu veleúspěšné snímky z Marvel Cinematic Universe, peníze se sypou i z populárních značek jako jsou Piráti z Karibiku nebo Star Wars. Přízni diváků se těší i nová zpracování klasických pohádek, ať už jde o Popelku nebo třeba Krásku a zvíře, která právě míří do kin. O to víc potěší, že společnost nezapomíná ani na animované filmy, jimiž se proslavila možná nejvíce.

Assassin's Creed: Vyumělkovaná dvouhodinová nuda

Fri, 24 Feb 2017 21:53:00 +0100

Rozhodně bych se nikdy nenazval fanouškem videoherní série od Ubisoftu, na jejíž motivy nový film vznikl. Třeba takový Assassin’s Creed: Rogue se ale hrál vcelku dobře a místy zaujal dokonce i scénářem. Když pak hlavní roli ve snímku získal skvělý Michael Fassbender, vzrostla adekvátně i má očekávání a povolil jsem si doufat, že příběh kapucatého zabijáka překoná nemastný neslaný Warcraft nebo staršího, leč stejně průměrného Prince z Persie.

Válka o Sedm satrapií se odráží v Krvavém zrcadle

Mon, 20 Feb 2017 15:20:00 +0100

Světlonoš měl být původně trilogií. Pak si ale jeho autor Brent Weeks uvědomil, že rozehrál příběh větší, než měl původně v plánu. Rozhodl se jej proto uzavřít až čtvrtým svazkem, který vyšel v originále loni na podzim. I tento pokus však selhal a na stránkách knihy The Blood Mirror (doslova Krvavé zrcadlo) se napínavý příběh rodu Guilů přeci jen ještě neuzavře. Vzhledem k jeho kvalitám to ale Weeksovi rozhodně nevyčítám.

Sirotčinec slečny Peregrinové předčil očekávání

Sat, 18 Feb 2017 22:01:00 +0100

Na novou burtonovku jsem se samozřejmě těšil už dlouho dopředu. Když se pak ale objevily první rozpačité recenze, znejistily mě natolik, že jsem zhlédnutí filmu dlouho odkládal. Poté, co se ke mně ale doneslo i první doporučení, rozhodl jsem se udělat si konečně vlastní názor. O všem, co Burton natočil po Ďábelském holiči z Fleet Street nicméně nemám nejlepší mínění, takže v mých očekáváních převládala skepse. Ukázalo se, že nebyla na místě.

Problém s příběhy

Sun, 12 Feb 2017 20:21:00 +0100

Náročnou, leč fascinující knihu filosofa Alexe Rosenberga The Atheist’s Guide to Reality budu zpracovávat ještě hodně dlouho. Hned na začátku svého díla autor představuje jedno ze svých vůbec nejzásadnějších východisek, které později dále rozvíjí. Vysvětluje, proč jsou vědecké odpovědi na otázky obecně lidmi přijímány hůře, než kupříkladu ty náboženské – naše mozky jsou zkrátka přizpůsobeny hledání smyslu i tam, kde žádný být nemusí.

The big obstacle to accepting science’s answers to life’s relentless questions is deep, subtle, insidious, purely psychological, and probably hardwired into our genes. (…) The problem doesn’t even look like a problem. It has to do with the way we – educated or uneducated, atheist or theist, agnostic, deist, scientist – in fact, all human beings—like our information to be “packaged.”

Servient omnes: Světlonoš drtí konkurenci

Mon, 06 Feb 2017 17:06:00 +0100

Americký spisovatel Brent Weeks si mnoho fanoušků získal už akční, temnou a napínavou trilogií Noční anděl, v níž představil nemilosrdný svět nájemných vrahů. V roce 2013 pak vydavatelství Fantom Print českému čtenáři nabídlo úvodní svazek nové, s předchozími autorovými knihami nijak nesouvisející série Světlonoš. Těm, kdo dokázali překousnout zmatečný úvod, nabídla mnoho.

Hlavní dějová linka přitom na první pohled nevypadá nijak úžasně. Vypráví – jak jinak – příběh zanedbávaného dítěte, které se v nanejvýš vhodnou chvíli dozví, že má mimořádně mocného otce a arogantního, nebezpečného dědečka. Chudák oplácaný Kip se musí v intrikami prostoupené Chromerii rychle přizpůsobovat, neboť Arcimág Gavin Guile nemá na nemanželské potomky kdovíkolik času, protože pravidelně zachraňuje křehkou integritu svého světa.

Vikingové: Všechno je marnost – aspoň do půlky série

Sat, 04 Feb 2017 21:39:00 +0100

K Vikingům jsem se dostal poprvé v období krátce před maturitou. Během svaťáku jsem zhlédl skoro všechny tehdy dostupné epizody a seriálu jsem zůstal věrný i během jeho následujících sezón. Ta třetí mě nicméně docela rozladila – dělo se toho méně, než by mi bylo po chuti a dříve tak atraktivní objevitelský prvek vyšuměl do ztracena. I vzhledem k lákavým trailerům jsem proto doufal, že čtvrtá řada spraví Vikingům reputaci.

Fantastická zvířata: Podprůměrná potterovka bez Pottera

Wed, 01 Feb 2017 11:30:00 +0100

Nejsem nijak zvlášť zapálený fanoušek Harryho Pottera, takže jsem nový film z čarodějnického univerza od začátku považoval spíš za ždímání peněz z profláklé značky a tomu jsem přizpůsobil i svá očekávání. Ukázalo se, že jsem se nepletl a Fantastická zvířata svým příběhem většinu času nudí, jejich ústřední postavy neprochází žádným vývojem a film vlastně ani netuší, jakou cílovou skupinu diváků chce oslovit.

Sledujeme v něm příběh Mloka Scamandera (kterého hraje zjevně trochu přetažený Eddie Redmayne) a jisté americké kouzelnice s pracovními problémy. Tihle dva přijdou na stopu rozsáhlé konspiraci, která hrozí prozradit existenci magického světa mudlům (nebo nečarům, jak se nazývají v Americe). Mlok s sebou navíc za velkou louži přitáhl kufr plný mytologických potvor a ty mají tendenci pokoušet se o prison break vždycky zrovna ve chvíli, kdy se to hodí nejmíň.

Doctor Strange: Divné, že to ještě funguje

Sat, 28 Jan 2017 12:15:00 +0100

Budu muset risknout, že mě začnete považovat za Cumberbatchova osobního hatera. Nový Sherlock se mi totiž moc nelíbil a nejinak se vedlo i loňskému podzimnímu hitu, Doctoru Strangovi (mor na skloňování anglických jmen!). Po jeho zhlédnutí můžu definitivně potvrdit, že mi loňská sezóna Marvelu přijde dost slabá. Co hůř, vlastně ani nevím, jak by se mohly superhrdinské komiksovky do budoucna napravit.

Doctor Strange je zcela klasická představovačka nového hrdiny, které se anglicky říká origin. Nepřekvapivě proto popisuje přerod špičkového a tedy i náležitě arogantního chirurga ve špičkového a o něco méně arogantního arcimága. Hrdinův život navždy změní pořádná bouračka a v charakterovém růstu mu klasicky napomáhají zkušený mentor spolu s objektem milostných tužeb.

4 užitečné prográmky

Sun, 22 Jan 2017 21:26:00 +0100

Už delší dobu přemýšlím, jak tenhle blog trochu ozvláštnit a naplnit obsahem, který zajímá co nejširší okruh čtenářů. Napadlo mě proto doporučit vám zkrátka několik mimořádně užitečných prográmků, které můžete používat zadarmo a které jsem si oblíbil v poslední době.

Fanouškem Twine jsem už více než rok. Primárně je určený k tvorbě interaktivních příběhu, třeba ve stylu gamebooku. Jak už název napovídá, jednotlivé dějové linky v něm můžete všemožně smotávat a rozmotávat. Pokud vás zajímá, jak vypadá hotový projekt, mohu vás odkázat třeba na trojici vlastních textových her, které jsem svého času vytvořil pro fandy své stolní hry Legenda o Stínu.

Jak dopadla disneyfikace Star Wars

Wed, 18 Jan 2017 19:12:00 +0100

Už je to víc, než čtyři roky, co studio Disney koupilo Lucasfilm a s ním i jednu z nejpopulárnějších filmových sérií všech dob, Star Wars. Během té doby stihli noví majitelé vyprodukovat dva celovečerní filmy a bezmála tři řady animovaného seriálu. Jejich možná nejvýznamnějším krokem však byla razantní úprava kánonu celého univerza. Star Wars se zkrátka změnily – a to jitří emoce.

Sám duchovní otec předaleké galaxie George Lucas se zhruba před rokem nechal slyšet, že prodal svou ságu otrokářům, což nicméně hned vzápětí s omluvou označil za přeřeknutí. Zda šlo o přeřeknutí freudovské či nikoli, nechám na spekulacích čtenáře. Sám se v tomto článku pokusím jít proti Lucasovu názoru i proti názorům ostatních kritiků nové tváře Star Wars, neboť si myslím, že se mnohá kontroverzní rozhodnutí Disneyho s odstupem času ukázala jako správná.

Jak prosté: Nový Sherlock nezná míru

Mon, 16 Jan 2017 20:35:00 +0100

Když vrcholil fanouškovský hype okolo protagonistovy zdánlivé smrti, těšil jsem se na třetí řadu Sherlocka jako malé dítě. Nebyl jsem zklamán, přestože s odstupem času moje prvotní nadšení z nových dílů dost opadlo. Očekávání pak ještě trochu snížila nemastná neslaná Prokletá nevěsta a čtvrtou sérii jsem proto sledoval už bez hlubšího fanouškovského zaujetí. A to je moc dobře, protože po odvysílání závěrečné epizody můžu říct, že nejsem nijak nadšený.

Napodruhé: Star Trek: Do temnoty

Sat, 14 Jan 2017 21:28:00 +0100

Celé roky jsem vzpomínal na Star Trek: Do temnoty jako na ten lepší z Abramsových dvou filmů o kapitánovi Kirkovi a jeho partě. Celé roky jsem se pletl. Ne, že by se mi přestal dnes recenzovaný snímek po té době líbit – pořád si myslím, že nabízí záživný příběh, kvalitní herecké výkony a neposlední řadě skvělou akci – zkrátka jsem ale vůbec poprvé měl možnost bezprostředního srovnání s prvním Star Trekem a třetím dílem, Do neznáma.

Anděl Páně 2

Mon, 09 Jan 2017 22:02:00 +0100

Včera jsem viděl veleúspěšnou pohádku Anděl Páně 2 a podle očekávání jsem byl spokojený. Režisérovi (a spoluautorovi scénáře) Jiřímu Strachovi a jeho týmu se podařilo vytvořit důstojné pokračování oblíbeného prvního dílu, byť si dost možná tentokrát diváka získá trochu jiným způsobem, než posledně. Nový film je zvlášť ke konci maličko uspěchaný, slušelo by mu i doladění příběhu. Přibrousil proti tomu humor a nabídl skvělé herecké výkony.

Napodruhé: Star Trek

Fri, 06 Jan 2017 15:22:00 +0100

Jednou z mých největších mezer ve vzdělání je bezpochyby ta, že jsem nikdy neviděl žádnou kompletní sérii Star Treku. Tři nové filmy z jeho univerza mě ale už docela dobře dostaly do obrazu. Rozhodl jsem se proto, že se podívám na vůbec první Abramsův snímek znovu, abych konečně pochytil pár fanouškům určených referencí a připomenul si příběh, který se mi za uplynulé roky docela vykouřil z hlavy.

Zásadní zvraty v Sherlockovi a Vikinzích

Tue, 03 Jan 2017 19:27:00 +0100

Ragnar Lothbrok je mrtvý. Poté, co se vydal do rukou svých nepřátel, hodili ho do jámy s hady, vyčkávající už od první řady. Ani ne o týden později se na obrazovky po celém světě dostala úvodní epizoda čtvrté série populárního Sherlocka, v jejímž závěru schytala Mary Watson střelu určenou titulnímu protagonistovi a svému zranění na místě podlehla. Co tyto zásadní smrti znamenají pro oba seriály?

Vikingové nás na Ragnarův skon připravovali už dlouho. Příliš dlouho. Pohrávali si s ním v závěru třetí série, kdy hrdina vymyslel svou verzi slavného podfuku s trojským koněm, pohrávali si s ním v první polovině série čtvrté, kdy králem seveřanů zmítal sentiment a poutala jej rodící se závislost. Falešné vyvrcholení přineslo další střetnutí Ragnara a Rolla, z něhož k mé nespokojenosti oba bratři vyvázli.

Knihy, filmy, seriály a já v roce 2016

Thu, 29 Dec 2016 21:37:00 +0100

Přišel konec roku, čas rekapitulací. Jednu už včera vydal na svém blogu Jan Houserek, další vyjde zhruba za týden na Dagonovi, no a dnes se se svou troškou do mlýna připojím i já. Nejdříve zhodnotím plnění svých dvou letošních novoročních předsevzetí, která jsem si stanovil vůbec poprvé v životě, potom připomenu několik dalších životních a blogových milníků a článek uzavřu několika krátkými žebříčky.

Nikdy jsem nevěřil sportovcům, že jim všechna ta dřina a veškeré funění skutečně přináší potěšení. Mýlil jsem se – již zhruba devítiměsíční každodenní běhání mi sice zpočátku skutečně nebylo příjemné, ale teď už si vystačím se silami i drahocenným dechem. Dnes jsme s mladším bratrem zaběhli přinejmenším pět kilometrů bez přestávky, což je dost pravděpodobně moje dosud nejdelší souvislá trasa v životě.

Ještě jednou k vědě a víře

Wed, 28 Dec 2016 23:28:00 +0100

Po zveřejnění nedávného článku o nekompatibilitě křesťanství a evoluce a následné diskuzi pod ním jsem už téma považoval za uzavřené, dokud mi nebyla darována kniha Věda, víra, Darwinova teorie a stvoření podle knihy Genesis českého kněze a zároveň biologa Marka Váchy. O možnosti harmonické symbiózy laboratoře a kostela mě – pro mnohé možná nepřekvapivě – nepřesvědčila, přesto mi však nabídla mnoho podnětů k úvahám.

Ještě coby římský katolík jsem v rámci své církve vyzkoušel celou plejádu různých pohledů na víru, neboť mě žádný nedokázal odpovědět na mé otázky uspokojivým způsobem. Začal jsem jako skalní konzervativec očekávající každým rokem příchod apokalypsy a postupně jsem se názorově přesunul právě až někam k Váchovi nebo jeho kolegovi z pražské akademické farnosti, Tomáši Halíkovi.

Evangelium podle Michaela Baye

Thu, 22 Dec 2016 20:42:00 +0100

Angličtina zná krásné slovní spojení guilty pleasure. Označuje jím to, co bychom nejspíš neměli mít rádi, ale stejně se nám to líbí. V mém případě jde například o sérii Transformers, režírovanou Michaelem Bayem, jejíž naprosto pitomý scénář trumfne jen patos servírovaný koňskými dávkami skrze zpomaleně natočené záběry propagující americkou armádu, popřípadě k uzoufání šroubované dialogy.

Tedy aspoň v případě tří ze čtyř dosud vydaných filmů. Ten první je totiž speciální – baví mě mnohem, mnohem víc než všechny ostatní a to z důvodů, za které se vůbec nestydím. Z důvodů, které mi až donedávna unikaly.

Jeho temné esence: Stručná historie knižní fantasy série

Tue, 20 Dec 2016 17:07:00 +0100

Občas se najde knižní série, která ve tvrdé konkurenci tak trochu zapadne i navzdory nepopiratelným kvalitám. Domnívám se, že přesně takový osud potkal skvělou trilogii Jeho temné esence britského spisovatele Phillipa Pullmana, jejíž první svazek, Zlatý kompas, byl svého času dokonce zfilmován. Knížky zdánlivě určené jen dětským čtenářům by neměli minout ani ti dospělí – a v tomto článku se dovíte, proč.

Ve stínu Magisteria 🔗

Mladá Lyra žije v tak trochu jiném Oxfordu. Její svět oproti našemu postrádá mnoho technologií a přírodovědeckých objevů, ale zase je bohatší o pancéřované medvědy, divoženky a především o daemony. Tyto bytosti nabírají podobu zvířat a jsou s lidmi spojeny velice silným poutem. Lyřin daemon se jmenuje Pantalaimon a svůj definitivní tvar, který bude jednou odrážet dívčinu povahu, nabere až na prahu její dospělosti.

Best Served Cold

Mon, 19 Dec 2016 21:55:00 +0100

Nad trilogií First Law od Joea Abercrombieho jsem se nadšeně rozplýval nějaký ten týden zpátky. Autory, kteří míchají sžíravý sarkasmus s drsným světem a uvěřitelnými postavami, bych dokázal spočítat na prstech někoho, kdo celý život pracoval s cirkulárkou. I proto jsem neodolal a pustil jsem se rovnou do volného pokračování již přečtených knih, svazku Best Served Cold. Nepřekvapivě jsem si jej skvěle užil.

„Ah, the modern age.“ Morveer knelt beside Day, pressing his hand gently to the expanse of glass. „What will they think of next?“ „I feel blessed to live in such exciting times.“

První dojmy z The Elder Scrolls Online

Sun, 18 Dec 2016 19:47:00 +0100

Dost možná nevíte, že jsem se docela nedávno pustil do hraní The Elder Scrolls Online. Odhodlal jsem se k tomu až poté, co cena ve slevě na Steamu klesla na snesitelnou úroveň a i tak ve mně hlodala pochybnost. Koncept multiplayerových RPG pro masy, zkráceně MMO, mi nikdy nebyl zrovna dvakrát sympatický. V současné době mám za sebou skoro deset hodin a tak jsem se rozhodl stručně shrnout dojmy.

Nálož anekronských videí

Fri, 16 Dec 2016 23:31:00 +0100

Dneska jenom krátce. Videa sice zpravidla hned po vydání zveřejňuji na Facebooku Anekronu, přesto je dost dobře možné, že se k nim ti, kdo čtou pouze samotný blog, dosud nedostali. V tomto příspěvku proto naleznete čtyři nejnovější videa z mého kanálu, jakož i doplňující informace k nim.

Došlo k chybě. 🔗

Nelze spustit JavaScript.

V prvním příspěvku kriticky hodnotím nejpopulárnější sociální síť na základě zkušeností, které jsem nabral v uplynulých měsících, kdy jsem ji začal používat. Snažím se přitom nekritizovat ani tak chování uživatelů, jako spíš designové chyby, nadbytečné funkce a další nedostatky nebo naopak nadbytečnosti facebookového rozhraní.

Rogue One hledá naději ve stínu vlajek Impéria

Fri, 16 Dec 2016 20:34:00 +0100

Režisér Gareth Edwards dostal nelehký úkol: natočit celovečerní snímek na základě dvou krátkých odstavců z úvodních titulků čtvrté epizody Star Wars. Snímek, který se musí obejít bez tuctů divácky atraktivních světelných mečů, neboť se odehrává v časech vrcholné moci Galaktického impéria, kdy se přeživší rytíři Jedi třásli na odlehlých světech před dlouhým stínem Dartha Vadera. Přesně to se Edwardsovi povedlo.

Galen Erso pracoval na výrobě Hvězdy smrti, superzbraně schopné ničit celé planety. Nepřekvapivě svou práci nijak zvlášť nemiloval a ve vhodné chvíli se s rodinou ukryl z dosahu svých zaměstnavatelů. Či se spíše domníval, že to udělal – do doby, než se nad jeho farmu snesla loď ředitele Krennica. Galen musel chtě nechtě zpátky, ještě předtím ale stihli vojáci Impéria zastřelit jeho manželku.

Falskaar příběhem nezaujme, přesto zabaví

Wed, 14 Dec 2016 20:24:00 +0100

Pokud už fantasy RPG The Elder Scrolls: Skyrim z roku 2011 znáte jako své boty a čerstvě vydaná Special Edition vás svými grafickými vylepšeními zrovna dvakrát neláká, nemusíte věšet hlavu. Úplně zadarmo se totiž můžete dostat k mnoha a mnoha hodinám zbrusu nového obsahu, jehož takřka výhradním autorem je překvapivě mladý moder Alexander J. Velicky. Svět Tamrielu se díky němu rozrostl o nový ostrov Falskaar.

Poslední večer

Tue, 13 Dec 2016 08:00:00 +0100

Bratři Boromir a Faramir během let zářili ve volně navazujících příbězích Pro Gondor!, Pro naše nejlepší nepřátele a Rodinná sešlost. V roce 2016 jsem se však rozhodl jejich eskapády uzavřít dobrodružstvím posledních Vánoc před Boromirovou smrtí, které už chrabrý kapitán trávil v Roklince. Faramir zůstal v Osgiliathu sám.

Vlk z Wall Street

Fri, 09 Dec 2016 22:51:00 +0100

Jedním z posledních legendárních amerických filmařů, od kterých jsem dosud neviděl jediný snímek, byl donedávna Martin Scorsese. Minul mě dokonce i Hugo a jeho velký objev, ve kterém se objevil minimálně tak půltucet mých oblíbených herců. Samozřejmě jsem se za tuto svou kinematografickou obdobu mladozemského kreacionismu toto své kulturní barbarství náležitě styděl. Tak jsem se mrkl na Vlka z Wall Street.

O temné hmotě za homeopatií a dalších nesmyslech

Fri, 02 Dec 2016 19:30:00 +0100

K sepsání tohoto článku mě přimělo několik událostí, které se v uplynulých dnech staly v rychlém sledu. Především jsem zaznamenal vysokou čtenost svého předchozího postu Proč evoluce a křesťanství přece jen nejdou dohromady?, což mě stejnou měrou potěšilo, jako překvapilo, protože mělo původně jít jen o trošku provokativní dovětek ke starší popularizační stati o přirozeném vývoji.

Ve středu jsem pak v Olomouci navštívil přednášku doktora Otakara Horáka o popularitě nesmyslů a způsobu jejich šíření. Ta samotná by si určitě zasloužila samostatný rozbor, takže mě trochu mrzí, že ji spíše opominu. Zmíním totiž jen jeden z dotazů, které následovaly po skončení a který mě, mírně řečeno, šokoval.

Last Argument of Kings

Wed, 30 Nov 2016 20:59:00 +0100

Zareagoval-li jsem na Before They Are Hanged nadšením, cítím po dočtení závěrečného svazku trilogie First Law spíše ohromný respekt. Joe Abercrombie dotáhl svůj poutavý příběh do konce bez jakýchkoli kompromisů. Dokázal zachovat atmosféru, krutě ironický styl i prokreslené charaktery postav a stvořil velkolepé finále, které si užije i ten nejnáročnější čtenář. Tedy pokud nemá slabý žaludek.

Bayaz, Logen, Ferro, Jezal, učedník Quai a jejich průvodce Longfoot se vracejí z neúspěšné mise za tajemným the Seed. Intrikánský čaroděj se ale nezdarem výpravy nenechává odradit a dál spřádá své komplikované sítě, z nichž nevynechává ani své společníky. Sever země i po prohrané bitvě dál ohrožuje dobyvačný král Bethod, kterého drží v šachu jen přítomnost armády maršála Burra a plukovníka Westa, jimž pomáhá i Dogman a jeho bojovníci.

Proč evoluce a křesťanství přece jen nejdou dohromady

Mon, 28 Nov 2016 21:31:00 +0100

Z některých mých předchozích článků jste nejspíš už zjistili, že se dlouhodobě zajímám o náboženství a přestože jsem si od tohoto tématu dal během listopadu krátkou pauzu, hodlám jej nepravidelně reflektovat i nadále. Dnes nabídnu i přesah do přírodních věd, jelikož chci problematiku zkoumat pohledem biologie, konkrétně pak evoluční teorie, kterou jsem se pokusil svým čtenářům nedávno přiblížit.

Těžko hledat kontroverznější, emocionálně zatíženější téma, než je vztah víry a vědy. Zlatou střední cestou mezi rezignací na jedno ve prospěch druhého nabídl kdysi Stephen Jay Gould. Ke mně se poprvé dostala v interpretaci českého astrofyzika Jiřího Grygara během jeho přednášky na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Svého času mi zněl koncept nepřekrývajících se magisterií (non-overlapping magisteria, NOMA) jako intuitivní a slibný způsob řešení.

The Young Pope

Sun, 27 Nov 2016 15:26:00 +0100

Habemus papam! Když je v konklávě překvapivě zvolen mladý američan Lenny Belardo, celý křesťanský svět zatají dech v očekávání. Jaký asi bude nový římský pontifik? Co přinese církvi jednadvacátého století? Italský režisér Paolo Sorrentino představuje poutavý seriál, který ukazuje lesk i bídu moderního náboženství. A i když něco takového asi ani nejde neudělat kacířsky, rozhodně se nejedná o posměch.

Novopečený papež přijme jméno Pius XIII, a to v nejlepší tradici svých konzervativních předchůdců. Ve snaze vrátit katolickému náboženství žádoucnost oprašuje pozapomenutou auru tajemna. Jedním ze svých prvních rozhodnutí znovu zakupuje tiáru, trojitou korunu svého úřadu. Z vatikánských muzeí vytahuje zaprášené ornáty, odmítá se fotit, nepořádá cesty po světě a uzavírá se v Apoštolském paláci.

Blade Itself

Sat, 26 Nov 2016 21:46:00 +0100

Ve své nedávné recenzi na Before They Are Hanged jsem uvedl, že mi v šuplíku leží i obdobné hodnocení prvního dílu Blade Itself. Bylo napsáno ještě před založením tohoto blogu, ale vlastně není důvod, aby tu chybělo. Upozorňuji vás jen na to, že jí chybí úvod a shrnutí zápletky, takže se jedná čistě o rozbor formální stránky knihy. Ze stejného důvodu musíte oželet i absentující citát v hlavičce.

Kosmo

Mon, 21 Nov 2016 22:27:00 +0100

Včera večer si svou televizní premiéru odbyl poslední díl satirického seriálu Kosmo. Pokud jste jej neviděli, je k dispozici na webu České televize, kde si koneckonců programy pouští stále více lidí. Asi koneckonců nejsem jediný, kdo si myslí, že přizpůsobovat vlastní program vysílacím časům je v dnešní době už trochu anachronismus. Jak tedy dopadl nový počin, k němuž sepsal scénář Tomáš Baldýnský?

Mám-li odpovědět jedním slovem, rozpačitě. Prolíná sofistikovaný humor s naprosto primitivním, velmi zábavné a dějově košaté epizody s těmi mnohem prázdnějšími a svůj deklarovaný záměr započít debatu o tom, co to znamená býti Čechem, už předem zadupává do země skrze zvolenou formu. Přesto je sledování Kosma dost dobrá legrace, kterou byste neměli minout.

Before They Are Hanged

Thu, 17 Nov 2016 14:59:00 +0100

Vždycky rychle zapomenu, jak skvělý pocit je, když zase jednou narazím na čtivou, zábavnou a napínavou knihu. Letos jsem už několik dost dobrých přechroustal: zmiňme alespoň nová Kukaččí mláďata Vladimíra Šlechty či trilogii Leviatan Scotta Westerfielda. Jedině Jeho temné esence britského spisovatele Phillipa Pullmana mě ale dokázaly opravdu nadchnout – tedy až dosud. Moje nová závislost se jmenuje První zákon.

“We should forgive our enemies, but not before they are hanged.” – Heinrich Heine

Kubo a kouzelný meč

Wed, 16 Nov 2016 21:01:00 +0100

Poblíž jedné zapadlé vesnice žije malý Kubo se svou matkou. Stárnoucí ženě slábne paměť a často mívá znepokojující sny. Zapřísahá svého syna, aby nikdy nezůstal venku v noci, a vypráví mu příběhy o statečném samuraji Hanzovi a jeho bojích se strašlivým Měsíčním králem. Kluk se potom den co den vydává do vesnice a za pomoci kouzelného strunného nástroje je přehrává místním obyvatelům.

Na rozdíl od nich však dobře ví, že nejde o ledajaké příběhy, ale o tragédii jeho vlastního otce. Ten zachránil Kuba, když mu chtěl Měsíční král sebrat oči a proto se teď musí chlapec schovávat před tváří špehující luny. A jak asi tušíte, jednou mu to zkrátka nevyjde, jeho svět se obrátí vzhůru nohama a Kubo se musí vydat po stopě tří kouzelných artefaktů jen v doprovodu opice a podivného brouka.

Kolik srdcí zažehne Královna ohně?

Wed, 16 Nov 2016 18:27:00 +0100

Skotský spisovatel Anthony Ryan zaujal čtenáře i kritiky po celém světě hned svou prvotinou, Písní krve. Brzy na ni proto navázal Pánem věže a loni trilogii uzavřel Královnou ohně, která nyní vychází péčí nakladatelství Host i v českém překladu. Příběh novopečené vládkyně Lyrny, Vélina, bratra Frentise a jejich přátel tak dospívá ke svému závěru – a že budou z každé jeho stránky šlehat plameny, napovídá už samotný titul knihy.

Člověče, pomoz si sám

Mon, 14 Nov 2016 22:04:00 +0100

Do široké množiny toho, co nesnáším, rozhodně patří nekritický obdiv. Konkrétněji mám na mysli neodůvodněnou úctu ke schopnostem té či oné osoby, která pramení z nepochopení. Bývaly doby, kdy jsem si ji do jisté míry užíval, ale ty už jsou dávno pryč. Aby bylo jasné, o čem chci psát, uvedu několik případů ze života.

Občas bývávám nařknut, že umím s elektronikou či dokonce, že jsem programátor. Jelikož ale žiji v prostředí, kde se dennodenně setkávám se skutečnými odborníky v IT oboru, můžu vám potvrdit, že mezi ně nepatřím.

Dragonborn: Předtím, než to hrdina schytal šípem do kolene

Mon, 14 Nov 2016 21:02:00 +0100

Že je často na fanouškovské výtvory radost pohledět, jsme vám už na Dagonovi sdělili víckrát. Vzpomeňme namátkou na sbírku webseriálů, několik krátkých filmů z prostředí seriálu Hra o trůny nebo třeba modifikaci Gothicu L’Hiver.

Celovečerní snímek vytvořený přímo v enginu počítačové hry nám ale zaručeně chyběl do sbírky. Čekání právě skončilo: s vydáním speciální edice The Elder Scrolls V: Skyrim nastal čas připomenout si dobrodružství hrdiny, kterému v žilách koluje krev draků.

Ztrácíme ideály? A je to špatně?

Wed, 09 Nov 2016 20:03:00 +0100

Čtete-li Anekron pravidelně, dost možná jste si už všimli, že jsem v poslední době zcela opustil svůj dříve oblíbený úvahový segment, v němž jsem se nepravidelně zaobíral aktuálním děním na politicko-společenském jevišti. Poslední dobou mi totiž přijde spíš jako ublížené poplakávání nad rozlitým mlékem, a tak se raději věnuji těm oborům lidského poznání, v nichž se může uplatnit důkaz či argumentace.

Kdybych měl vysvětlit, proč si to myslím, asi by to trvalo hodně dlouho. Dnes se však hodlám věnovat jinému tématu, takže to stávající s dovolením odložím na jindy. Pamatujte jen, že naprosto nehodlám lacině mentorovat a doufám, že se mi tomu podaří vyhnout.

Poznámky k evoluci a kreacionismu

Thu, 03 Nov 2016 23:05:00 +0100

Svého času jsem navštěvoval výuku náboženství. Jednak ve formě polooficiální sešlosti na faře, které se občas zvrhly ve veselou polštářovou bitvu nebo skvělé soutěže ze znalostí Bible, jednak jsem ale později na církevním gymnáziu navštěvoval i povinné vyučovací hodiny. I stalo se, že nám nejmenovaný jáhen promítl krátký animovaný snímek, který se věnoval problematice evoluce a kreacionismu.

Nevím, jak lépe otevřít toto téma, než právě skrze ono video. Nejenže hezky shrnuje široké spektrum kreacionistických omylů, navíc ještě informovanějšího čtenáře dobře pobaví. Nebo možná také vyděsí, protože tak bezbřehou ignoraci bazálních vědeckých poznatků už v dnešní době málokdo čeká.

Tohle je náš svět

Thu, 27 Oct 2016 20:32:00 +0200

Pořád ještě doháním své filmové resty letošního roku. Tentokrát jsem se mrknul na stále ještě docela čerstvou novinku Captain Fantastic (česky jako Tohle je náš svět). Lákal mě samozřejmě charismatický Viggo „Aragorn“ Mortensen v titulní roli, jakož i slibná premisa rodiny, žijící v odloučení od většinové společnosti. Musím hned ze začátku sdělit, že jsem se bavil mimořádně dobře, ale z trochu jiných důvodů, než bych byl očekával.

Buchty a klobásy

Mon, 24 Oct 2016 20:07:00 +0200

Že nesmím Buchty a klobásy minout mi bylo jasné už od prvního traileru. Film se totiž prezentoval takovým způsobem, že se nabízely v podstatě jen dvě možnosti, jak by mohl dopadnout. Působil totiž buďto jako infantilní výlevka fekálního humoru, nebo jako parodie pixarovek s jistým myšlenkovým přesahem. Představte si moje nadšení, když jsem po prvních několika minutách zjistil, že je obojím zároveň!

Došlo k chybě. 🔗

Nelze spustit JavaScript.

Poslední zpověď: Jak přináší radostná zvěst bolest

Fri, 21 Oct 2016 11:24:00 +0200

Mnohokrát mi bylo během mého života vyčítáno, že jsem příliš chladný. Teď, když jsem se stal ateistou, slouží tato skutečnost těm, kteří si chtějí nějak vysvětlit můj názorový posun, ke zpětné racionalizaci. Domnívají se, že mi v mé náboženské víře chyběl vztah s Bohem. A pokud jsem ho opravdu měl, nemohl být opravdový. V takovém případě bych totiž křesťanství nikdy nemohl zavrhnout.

Barbar Conan

Tue, 18 Oct 2016 13:39:00 +0200

Na Barbara Conana jsem se rozhodl podívat poté, co se František Fuka rozplýval nad jeho návratem na plátna českých kin. Trochu paradoxně jsem totiž dosud znal jen verzi z roku 2011, která mi přišla dokonale průměrná, a rychle jsem na ni zapomněl. Přitom znám vcelku dobře původní příběhy Roberta E. Howarda a přečtenou mám i řadu jeho epigonů.

Patřím mezi onu menšinu studentů filosofie, které nijak zvlášť nebere Friedrich Nietzsche. Proto jsem se na úvodní citát (máte ho v hlavičce) jenom letmo zašklebil a počkal jsem si raději na dávku poctivé cimmeřanské moudrosti předávané z otce na syna. Po ní už se začal rozvíjet samotný příběh.

Sebevražedný oddíl

Sun, 16 Oct 2016 20:51:00 +0200

Komiksových filmů přibývá jako hub po dešti. Jenom letos jsme už viděli veskrze průměrného Deadpoola, ničím výjimečného Captaina Americu či kvalitativně zhruba srovnatelnou Apokalypsu. Výše zmíněné filmy se plácají v dobře uleželém bahýnku repetitivní průměrnosti, konkurence v podobě DC ale také nezahálí. Nejprve vyprodukovala vysloveně tragický Úsvit spravedlnosti, na který následně volně navázal Sebevražedný oddíl.

Upozornění: text recenze obsahuje spoilery ke snímku Batman v Superman.

Kognitivní chyby, synkretismus a cargo kulty

Fri, 14 Oct 2016 21:23:00 +0200

Náš pan farář je vysokoškolsky studovaný, takže se určitě neplete. A i kdyby ano, co biskupové a papežové? Na světě žije více, než miliarda katolíků, církev má za sebou takřka dvoutisíciletou historii a pravdy víry zkoumaly mnohé generace teologů, filosofů a dalších učenců. Ti všichni se přece nemohli mýlit! Vždyť na tom, že existuje Bůh, se shodnou křesťané nejen mezi sebou, ale i s židy, muslimy a mnoha, mnoha dalšími.

Harry Potter a Řád temnoty: Braňme se silám Satana

Thu, 13 Oct 2016 15:47:00 +0200

Cenzurou fantastických žánrů se před pouhými několika měsíci zabývala redakční kolegyně, šťavnaté téma ale vydá hned na několik článků a dnes je přesně ten správný čas na jeden z nich. Dny se nám zkracují a tma se dlouží, podzim přináší tajemné mlhy a už jen zhruba měsíc nám zbývá do Dušiček, Halloweenu a dalších podobných taškařic. No a do kin se chystají Fantastická zvířata ze světa Harryho Pottera.

Star Trek: Do neznáma

Thu, 13 Oct 2016 09:34:00 +0200

Když J. J. Abrams zmáčkl tlačítko restart a rozjel zbrusu nový Star Trek, byl jsem nadšený. Nikdy jsem nepatřil mezi fanoušky původního seriálu a tak jsem uvítal možnost seznámit se se světem hezky od začátku, což je vždycky jednodušší, než naskakovat do rozjetého vlaku. Bavil jsem se dobře. Když pak režisér ve své vizi pokračoval sequelem Do temnoty a do role záporáka obsadil oblíbeného Benedicta Cumberbatche, bylo to ještě lepší.

Rebranding: Jak dodržuji vlastní tradice

Tue, 11 Oct 2016 22:23:00 +0200

Psal se rok 2004, vůbec první, který jsem kdy škrábal na papír spolu s ostatními. Nově nabytá schopnost vyjadřovat myšlenky skrze tahy pera či tužky mě naprosto nadchla. Konečně mohl šestiletý capart silou svého génia a mocí ničím neohraničené kreativity dobýt svět umělecké tvorby! Co na tom, že jsem některá písmena pořád ještě občas kreslil zrcadlově převrácená? Skutečný tvůrčí duch se takovou maličkostí nenechá omezovat.

Prvním médiem, pomocí kterého jsem si chtěl vydobýt nehynoucí slávu, se stal komiks. Ten úplně první vypadal nějak takhle.

OpenTTD: Uničovsko

Sun, 09 Oct 2016 20:58:00 +0200

Řekl jsem si, že trochu upustím plyn a protože rád odpočívám kreativně, stáhl jsem si starou dobrou strategii OpenTTD. Tu si může z oficiálního webu kdokoli zadarmo nainstalovat do počítače. Ve hře se stanete šéfem dopravní společnosti a budete mít za úkol přepravovat cestující i náklad mezi městy, vesnicemi a různorodými ekonomicky významnými budovami. K tomu vám poslouží flotila silničních vozidel, vlaků, lodí i letadel.

Potěšilo mě, že OpenTTD díky obětavé péči komunity ve své nejnovější verzi podporuje FullHD displeje a bez jakýchkoli potíží běží pod Windows 10 (a to přesto, že na oficiálním webu slibuje funkčnost jen pod XP / Vista / 7).

Poslední zpověď: Sbohem

Sat, 08 Oct 2016 23:10:00 +0200

Hned zezačátku musím oznámit, že měním plány. Sérii Poslední zpověď jsem původně plánoval na celé měsíce, aby důkladně a dopodrobna zachycovala můj názorový přerod z katolického křesťanství až po ateismus. Nakonec jsem se ale rozhodl, že skončím po pouhých pěti dílech (včetně úvodu). Proč? Myslím si totiž, že stávající forma článků nakonec tak úplně nevyhovuje záměrům, které jsem s ní měl.

Poslední zpověď se proto omezí na pouhé stručné shrnutí zásadních událostí vedoucích k mému odvržení náboženství. Argumenty, které mě přesvědčily, budu následně rozebírat pod jednoduchým štítkem Ateismus a občas si zkrátka sepíšu blogpost tohoto zaměření. Mí čtenáři si tak budou moci přečíst jen to, co je skutečně zajímá a popis mého názorového veletoče samotného zůstane stravitelně krátký.

Předvolební povzdech

Thu, 06 Oct 2016 21:56:00 +0200

Ve škole nám vždycky říkali, že je důležité chodit k volbám. Můžu poctivě přiznat, že jsem od svých osmnácti zatím ani jedny nevynechal, ale to nic nemění na tom, že volit chodím nerad. Z vybírání mezi většími a menšími zly se totiž až příliš často stává pouhá sázka: snažíte se mezi populisty naslepo strefit někoho, kdo aspoň udrží ve svém úřadu nějaké dekorum a neztrapní se hned v prvním týdnu.

Kukaččí mláďata: Když stará nenávist zachraňuje

Wed, 05 Oct 2016 17:10:00 +0200

Do Krvavého pohraničí jsme se už podívali s Rogerem Schniregou, půlelfem Thompsonem nebo třeba vznešenou Sylvií Viktorinou. Plynutí času ale nejde zastavit, a zatímco hrdinské činy včerejška pomalu halí mýtický opar, letos však přináší pero českého spisovatele Vladimíra Šlechty zbrusu nové výzvy. Město Thonnierika zbavené krále a dřívější prosperity přitahuje mocichtivé intrikány, zatímco v jeho ulicích pomalu dozrává ovoce jedné krátké, zato však velmi plodné návštěvy.

Duchovní moc natahuje prsty 🔗

Když oltář ztratil v trůnu svou světskou protiváhu, počal totiž nenápadně, vytrvale narušovat samotné základy stability města. Zneužil lůzu z Ohrad, divoké a nikým nekontrolované oblasti za hradbami a vyvolal chaos. Ulicemi táhnou drancující, vraždící a znásilňující hordy, zatímco paralyzovanou armádu prakticky nahradila Svatá hotovost, polovojenská organizace podléhající církvi Zářícího. Čtyři mladí, Zirri, Thornel, Wenzl a Coelin, jsou takřka přes noc vytrženi ze světa, který dosud tak důvěrně znali.

Poslední zpověď: Vykoupení

Mon, 03 Oct 2016 22:24:00 +0200

Minule jsem se dost rozepsal, dneska se zkusím držet víc zkrátka – nicméně práce máme až nad hlavu. Zatím jsem stihl jen popsat svůj odpad z katolické církve, nyní je na řadě křesťanství jako takové. V něm jsem totiž setrvával ještě celé další měsíce. Na řešení problémů víry mi tehdy koneckonců nezbývalo kdovíkolik času: musel jsem nějakým způsobem zvládnout maturitu a přijímací zkoušky na univerzitu.

V mezičase mě navíc začala fascinovat filosofie. Věnovali jsme jí na gymnáziu s bídou půl roku, ale to bohatě stačilo. Během těch pouhých několika měsíců jsem nasával ideje učených mužů (ano, dějiny oboru mnoho slavných žen neobsahují) se stále větším zájmem. Když jsem si potom podával svou jedinou přihlášku, bez zaváhání jsem sáhl právě po filosofii.

Dlouhý příspěvek, který se vám nechce číst

Wed, 28 Sep 2016 16:02:00 +0200

Nepíšu. Vím to. Anekron novým obsahem zrovna dvakrát nepřekypuje a dnešní článek toho taky moc nezmění, protože bude takřka úplně informativní. Pokusím se vám v něm stručně vysvětlit, co mi v těchto dnech užírá tolik času a jak to vidím do budoucna. A nebojte se, žádné katastrofické prohlášení o rušení blogu nebo drastickém omezení provozu tentokrát nechystám.

Začala mi škola. Ta nejenže si žádá významný podíl mého času, především pohlcuje nemalou část mé tvůrčí kapacity, protože jsem si na rozjezd semestru nechal od několika vyučujících přidělit různé práce. Chci si tím ulehčit do budoucna, protože psát desítky stran několik dní před koncem zimního semestru není nic, co bych někomu záviděl a tak své seminárky, eseje a další projekty obvykle odevzdávám co nejdříve.

Poslední zpověď: Všechny cesty vedou z Říma

Wed, 21 Sep 2016 21:30:00 +0200

Vždycky jsem měl dost ambivalentní postoj k autoritám. Myslím, že nepatřím mezi problémové syny, žáky, nebo studenty. Už určitě pak nejsem z těch, kteří musejí mít za každých okolností hlavní slovo a ruku na kormidle. Na druhou stranu ve mně léta roste a roste značná rezervovanost vůči názorům ostatních lidí, jakási hluboce zakořeněná skepse vůči tomu, co zní až příliš pěkně, než aby to byla pravda.

HD edice třetích Heroes potěší hráčovo oko

Tue, 20 Sep 2016 15:58:00 +0200

Asi se najde nemálo těch, kteří si pod slovním spojením tahová strategie okamžitě představí fantasy sérii Might and Magic: Heroes, dříve známou jako Heroes of Might and Magic. Přestože tato zavedená značka vyprodukovala už celých sedm dílů (osm, započítáme-li MMH Online), mnozí fanoušci dodnes nedají dopustit na legendární trojku vyšlou v roce 1999. A jelikož různé remastery v současné době letí, Ubisoft loni přispěchal s HD edicí.

O idejích a hloupých citátech

Fri, 16 Sep 2016 22:07:00 +0200

Nemám rád motivační citáty. Nesnáším citáty, které se snaží čtenáři předávat hluboké, oduševnělé pravdy. Většinou se jedná o mnohokrát přežvýkané citáty super moudrých a obdivuhodných lidí jako jsou papežové, dalajlámové, Martini Lutheři Kingové, Gándhíové a další známé osobnosti. Sdělení v nich obsažené je pak buďto neuvěřitelně banální

nebo zkrátka jednoduše pitomé.

Předchozí dva obrázky jsem zkolážoval z Facebooku směšné partičky jménem Řád strážců koruny a meče, kteří se snaží zachránit náš národ. Očividně tím, že založí neprůhlednou organizaci, kterou naplní rádobyvznešeným středověkým žargonem, začnou nosit legrační fantasy propriety a do znaku si dají lva s mečem zaraženým v zadku. To ale jenom tak na okraj.

Poslední zpověď: Úvod

Wed, 14 Sep 2016 14:51:00 +0200

Pokud čtete tento blog jen kvůli obsahu týkajícím se fantasy, musím se vám omluvit předem. Dneškem totiž rozjíždím dlouho plánovanou sérii článků, která bude na Anekronu vycházet přinejmenším celé měsíce. Samozřejmě ji budu prokládat i obsahem, na který jste zvyklí a aktivní budu i na webu Dagon, stejně ale radši varuji předem.

O co půjde? Rád bych všem, kteří budou mít zájem, dopodrobna vysvětlil svůj zcela zásadní názorový posun, k němuž došlo zhruba v uplynulých dvou letech. Zatímco někteří z vás již vědí, o čem bude řeč, ostatní možná poněkud tápou. Vám, kdož se řadíte do této druhé skupiny, se omlouvám, budete-li překvapeni či dokonce šokováni. Nebylo a není naneštěstí v mých možnostech informovat vás všechny osobně a i proto volím tuto písemnou formu.

Napodruhé: Probudila se Síla?

Tue, 13 Sep 2016 21:44:00 +0200

Pamatujete si ještě, jak jsem nedávno mrčel, že se mi nechce znovu koukat na sedmou epizodu Star Wars? No tak včera jsem se čirou náhodou donutil a výsledné dojmy byly natolik obsáhlé, že by vydaly na článek. Proč je potom do takového článku vlastně nesepsat? A jelikož jsem už kdysi dávno jednu recenzi na Force Awakens napsal, představuji vám tímto nový projekt Napodruhé, v němž budu příležitostně revidovat své dřívější názory.

Read this blogpost, you should

Wed, 07 Sep 2016 21:22:00 +0200

Už když jsem poprvé viděl Star Wars, uvědomil jsem si, že je temná strana Síly vlastně daleko víc cool, než ta světlá. Vzpomeňte si třeba na Force choke, schopnost škrtit nepřítele na dálku či Force lightning, vražedné blesky. Na druhou stranu se mi ale kodex Jedi líbíval mnohem víc, než ten sithský. Ano, dnes se budeme rýpat v reáliích jedné předaleké galaxie.

There is no emotion, there is peace.

There is no ignorance, there is knowledge.
There is no passion, there is serenity.
There is no chaos, there is harmony.
There is no death, there is the Force.

Melloria - Mellorienin: Ve znamení Rudé opice

Tue, 06 Sep 2016 17:16:00 +0200

Město Asiliar se může chlubit bohatou, pohnutou historií. Nachází se v pohraničí pod strmými svahy sopky a disponuje ložisky magického nerostu sikarry. Po té už drahnou dobu pošilhává sousední Derménie, která jednoho krásného dne vyšle před městské hradby armádu vedenou baronem Varonem Camonetem. A jelikož neštěstí nechodí nikdy samo, v Asiliaru tou dobou zrovna probíhá tajný šlechtický sněm, jehož účastníci uvíznou za hradbami.

Tak by se dala velmi zhruba (nezmínil jsem ještě nějaký ten magický artefakt) shrnout zápletka LARPu Melloria – Mellorienin, na který jsme se vypravili v tříčlenné družince. Proti loňské Tauře šlo o počet ani ne poloviční, ale to nebyla jediná významná změna. Vůbec poprvé jsme totiž vyráželi ne jako hráči, ale coby bestie. Naším úkolem tedy bylo všemožně ztrpčovat ostatním život, pomáhat orgům s udržováním herní fauny a flóry nebo hrát boční postavy, které v ději slouží jako křoví.

On – drakon: Trochu zvláštní ruská mytologie

Mon, 05 Sep 2016 18:08:00 +0200

V Hollywoodu se hraným fantasy blockbusterům zrovna dvakrát nedaří. Letošní pokračování Sněhurky a lovce nepřekvapivě sotva dokázalo zaplatit samo sebe, ještě hlouběji se pak propadlo vcelku příjemné béčko Bohové Egypta. Komerční úspěch zaznamenal jenom Warcraft: První střet, opírající se o širokou fanouškovskou základnu. Dohromady dost důvodů, proč obrátit pozornost za hranice americké továrny na sny: do Ruska.

Kdysi se celá země třásla před draky. Vesničané jim obětovali mladé panny, aby je strašliví, oheň chrlící plazi nechali v bázni a bídě přežívat dál. Pohár jejich trpělivosti však jednoho dne přeci jen přetekl a zrodil se drakobijce. Ukončil teror, a jak se zdálo, navždy zbavil lidstvo strašlivého stínu blanitých křídel. Když ale hrdinův vnuk na své svatbě s princeznou Miroslavou nechá z čiré ješitnosti zpívat staré dračí volání, někdo na ně ke zděšení všech zúčastněných odpoví.

Svět draků: Falešný dokument, kterým se milerádi necháte balamutit

Wed, 31 Aug 2016 17:30:00 +0200

Draci žili na této planetě od pradávna, koncem středověku však konečně podlehli konkurenčnímu druhu – člověku. Ten šupinatce nejdříve vyštval do odlehlých krajů, poté obsadil jejich loviště a počal vybíjet ty, kteří ve hladu a zoufalství kořistili stáda hospodářských zvířat. Asi tak by se dala stručně shrnout premisa mystifikačního dokumentu Svět draků z roku 2004.

Jeho tvůrci sice hned v prvních minutách snímku oznámí, že studují neexistujícího tvora, zbylou hodinu a půl ale sveřepě udržují dekorum. S dokonale vážnou tváří představují divákovi odborníka z muzea, který nachází lebku tyranosaura ožehnutou dračími plameny. Sledují jeho cestu do zasněžených Karpat, kde došlo k náhodnému objevu pozůstatků okřídlených pánů hor. A přitom popisují, pitvají a rozebírají.

Zabíjejte své miláčky. Nebo jim aspoň dejte přes hubu

Sun, 28 Aug 2016 22:49:00 +0200

Nemůžu a nemůžu se donutit, abych se podruhé podíval na sedmou epizodu Star Wars. Probouzející se sílu jsem akorát v prosinci přivítal v kině, odkud jsem si odnesl smíšené pocity. S každým dnem uplynulým od zhlédnutí se ještě ke všemu víc a víc ozývají negativní dojmy, zatímco ty pozitivní ztrácejí na síle. Zjišťuji, že se mi ten film s odstupem času spíš nelíbí – a co hůř, není v tom sám.

Bóg tak chce!

Sat, 27 Aug 2016 23:38:00 +0200

Už potřetí v životě jsem v posledních dnech a týdnech přečetl čtyřdílné Křižáky Zofie Kossakové. O prázdninách si písmenka obvykle prohlížím spíše sporadicky, tentokrát jsem ale zvlášť ke konci hltal stránku za stránkou. I přesto, že si samozřejmě ze školních lavic i předchozích přečtení dobře pamatuji, jak celý příběh dopadne. U některých knih na takových drobnostech člověku zkrátka nesejde.

Zvlášť jako malý jsem se rád pouštěl do náročné, mému tehdejšímu věku nepřiměřené literatury. Pána prstenů a Silmarillion jsem přečetl (a ne jednou) dávno předtím, než mi bylo patnáct, ve stejné době jsem louskal třeba Obraz Doriana Graye, k němuž jsem se dostal přes humornou povídku Cantervillské strašidlo. No a taky jsem se pustil do historické série, mapující osudy první křížové výpravy.

Nejlepší audiovizuální momenty

Fri, 19 Aug 2016 13:24:00 +0200

Jelikož jsme zdárně za půlkou roku 2016, můžeme si snad dovolit malé zastavení u významných okamžiků těchto prvních šesti měsíců. A protože žebříčky nejspíš nikdy nevyjdou z módy, přináším dnes stručný seznam audiovizuálně nejsilnějších momentů ve filmech a seriálech od letošního ledna do konce června.

**1) Dragonborn Act II: Trénink Drakorozeného **

**
**

Styď se, Hollywoode! Hned první zářez ti ukradl fanouškovský projekt, machinima zachycující příběh počítačové hry Skyrim. Z jeho mnoha skvělých scén jsem zvolil tu, v níž se Drakorozený učí na Vyšném Hrothgaru od Šedovousých slovům moci. Na okraj podotknu, že autor projektu na devadesátiminutovém filmu pracoval úplně sám, předtím natočil už Act I a v plánu má ještě závěr trilogie. Klobouk dolů.

K recenzování

Thu, 18 Aug 2016 22:20:00 +0200

Už snad aspoň rok jsem nevyplnil žádný blogový dotazníček a vzhledem k tomu, že se na nic lepšího moje kreativita v tuto pozdní večerní hodinu stejně nezmůže, proč nevyužít příležitosti? Dnes se proto podíváme do zákulisí vytváření recenzí, takže ti z vás, kteří je sami píší, budou moci srovnávat (a ostatní se o této nevděčné činnosti dozví něco nového). Otázky se samozřejmě nebojte zapůjčit pro vlastní potřebu, stejně nejsou moje.

Hledám betačtenáře

Thu, 18 Aug 2016 17:00:00 +0200

Čtete rádi fantasy povídky? Četli jste už někdy nějakou, kterou jsem napsal já, a líbila se vám? Chtěli byste být mezi těmi, k nimž se novinka dostane dosud horká po zběsilém datlování do klávesnice? Po těžko uvěřitelných několika letech tvůrčího psaní mi konečně došlo, že by se mi pár betačtenářů docela hodilo, takže máte příležitost.

Co nabízím?

Nehynoucí vděčnost. Ta vám momentálně k ničemu není a dost možná ani nikdy nebude
Možnost přečíst si povídky dřív, než dorazí do literárních soutěží, na weby, do sborníků nebo kamkoli jinam
Vlastní služby. Přečtete moje věci a já zase ty vaše. A jelikož jsem tvor od přírody hyperkritický a s literaturou mám už přeci jen nějakou tu zkušenost, možná moje rady i oceníte

Předem upozorňuji, že pokud vás moje příběhy nebaví, raději se nehlaste. Tím nechci říct, že nestojím o tvrdou kritiku (právě naopak), ale že mi k ničemu nebude, když byste se už do samotného čtení museli nutit. Pokud moji tvorbu ještě neznáte, můžete si udělat obrázek třeba na Nevšedním světě, kde mi vyšly povídky Zapovězeno rodem a Věčný hlad, popřípadě si můžete projít nedávno zveřejněný (byť nekompletní) seznam a vybrat si dle libosti.

Změna designu

Tue, 16 Aug 2016 20:51:00 +0200

Člověk si takhle rozhodne jednou jedinkrát za celý rok na několik málo dní ignorovat Internet a Google se mu okamžitě pohotově odmění. Z nezjištěného důvodu jsem dnes ráno otevřel Anekron v podobě, která odpovídá neupravené šabloně Dynamic Views. Ještě týden zpátky přitom vypadal zhruba nějak takhle, nebo si to aspoň pamatuje cache.

Naštval jsem se. Jakkoli mému oku původní vzhled esteticky vcelku lahodil a líbila se mi i svěží jednoduchost, nutnost používat CSS na kdejakou blbost mi dost lezla na nervy už dřív. V kombinaci s nově objevenou nestabilitou mě však stihl původní entuziasmus přejít docela.

Přijďte si pro svou Poslední odměnu!

Tue, 16 Aug 2016 17:57:00 +0200

Krátký studentský film Poslední odměna potkal podivný osud. Původně vznikl výhradně pro festivaly, avšak po smrti autora předlohy Terryho Pratchetta jej režisér umístil na YouTube, aby uctil spisovatelovu památku. Vlivem této zmatečné dvojí premiéry má dnes, více než rok po zpřístupnění veřejnosti, snímek pouhých 12 000 zhlédnutí. Zasloužil by si jich přitom mnohem více. Vždyť kolik českých autorů kdy tvořilo podle díla krále humoristické fantastiky?

Na prostoru necelých čtyřiceti minut odvyprávěl Ladislav Plecitý, režisér a scénárista v jedné osobě, příběh spisovatele Kevina Jareše. Ten sice oslnil svět svou šestadvacetidílnou ságou o barbaru Erdanovi, jeho osobní život však stojí za starou bačkoru. Jarešův agent je bezskrupulózní hrabivec, přítelkyně Nikola už nedokázala dál snášet Kevinovo pití, kouření a věčné vysedávání u počítače, kde vznikala dobrodružství z magické Chimérie.

Munchkin: Dýku do zad, poklad na záda

Wed, 10 Aug 2016 20:50:00 +0200

Zkusili jste někdy Dračí doupě nebo hru postavenou na podobných principech? Pak jste se možná setkali s někým, kdo se pranic nestará o ztvárnění své postavy a v duchu akčních videoher se žene jen za lepší výzbrojí a výstrojí. Tento mimořádně otravný typ RPG parazita se v angličtině nazývá munchkin (ne, nemyslím tu kočku) a přesně jím se můžete stát ve stejnojmenné deskovce.

Návod už v první větě slibuje požitek z rabování podzemních kobek zbavený všech těch nudných prvků hraní na hrdiny – příběhu, uvěřitelných charakterů či elementární logiky. V dungeonech plných truhel přetékajících zlatem tak potkáte potvory živé i nemrtvé, které ve vzácné symbióze vyčkávají příchodu troufalé hrdinské družiny, aby se s ní o všechny ty poklady popraly.

Oslavme kočičí svátek

Mon, 08 Aug 2016 18:12:00 +0200

Zrovna se chystám na svou vůbec první (a nejspíš také poslední) letošní dovolenou, během které pro mě celý svět přestane existovat, nebudu myslet na budoucnost ani minulost a vypnu všechny ty vykřičníky a otazníky, které mi každou chvíli vyskakují v mozku. Není tedy divu, že se potácím na okraji tvůrčího vyhoření a nedokážu aktuálně psát vůbec o ničem. Samozřejmě s výjimkou koček.

Dnes k tomu dozrál příhodný čas. 8. srpen totiž je, věřte nevěřte, Mezinárodním dnem koček. Podle informací serveru Modrý kocouř.cz mají milovníci koček údajně oslavit bezpodmínečnou lásku, kterou je tito chlupatí mazlíčci zahrnují.

Tažení do Tearlingu se velkých témat nebojí

Wed, 03 Aug 2016 17:01:00 +0200

Erika Johansen si s žánrovým zařazením svých knih pranic neláme hlavu. Její Královna Tearlingu mísila fantasy s trochou postapa a v pokračování budeme dokonce moci nahlédnout před tajemný Přechod. Hlavním lákadlem a velkou neznámou druhého (a ne posledního) svazku série je totiž nová hrdinka Lily, jejíž život se s osudem tearské vládkyně z Glynnů nečekaně proplete. Kelsea má však i další problémy.

Tím nejzjevnějším je bezpochyby mortská invaze, podle níž koneckonců dostala knížka jméno. Vojáci Rudé královny disponují lepší výzbrojí a příliš velkými počty na to, aby mohla mladá královna doufat v udržení hranic. Nařizuje proto evakuaci venkovanů za hradby Nového Londýna, kde je neohrozí plenění a rabování. Intrikánská Boží církev mezitím pletichaří za Kelseinými zády pod vedením nového, ambiciózního a patřičně prohnilého Svatého otce.

Anekronské povídky

Sun, 31 Jul 2016 16:57:00 +0200

Někteří možná vědí, že jsem pro účely své stolní RPG hry Legenda o Stínu vytvořil svět Anekron, podle něhož se jmenovaly a jmenují všechny moje fantasy blogy. Někdo si ale třeba i vzpomene, že toto léta budované univerzum přivádím v život nejen prostřednictvím posezení s přáteli u dračáku, ale i skrze kratší či delší příběhy povídkového rázu. Ty posílám nezřídka i do různých literárních soutěží.

Toto je jejich soupis. Jednak má sloužit mě, abych se ve vlastním díle lépe orientoval, využít ho ale můžete i vy – jako rozcestník k těm příběhům, které jsem zveřejnil různě po Internetu. Ještě jednou ale připomínám, že se jedná pouze o povídky z Anekronu, či přesněji z anekronského vesmíru.

Easter egg v X-Men: Apocalypse versus čínští cenzoři

Thu, 28 Jul 2016 13:23:00 +0200

Dneska jsem chtěl psát úplně o něčem jiném, ale pak jsem náhodou zahlédl v útrobách Internetu opening nových X-Men: Apocalypse (na kterých jsem byl v kině). Jsem skalním fanouškem této v sérii pravidelně opakované sekvence, takže jsem si ji prohlédl rovnou asi třikrát za sebou, až jsem konečně zpozoroval skvělý vizuální easter egg, který tvůrci snímku do kratičkého úvodu dokázali zakomponovat.

Jelikož na YouTube ještě není k dispozici klasická verze, přikládám prozatím tu, kterou pro nás zcenzurovali čínští soudruzi. Názorně si na ní totiž ukážeme, jak naprosto nepochopili celý vtip a svým zásahem značně ztížili domácím divákům jeho objevování.

Svět draků

Sun, 24 Jul 2016 13:07:00 +0200

V roce 2004 objevili náhodou policisté v Rumunsku ostatky prazvláštního tvora. Na místo se urychleně vypravil zaměstnanec renomovaného muzea, jen aby zjistil, že bude celé lidstvo muset kompletně přepsat učebnice. Jakkoli se mu jeho kolegové zpočátku vysmívali, bohatý důkazní materiál nakonec umlčel i ty nejhlasitější pochybovače. Naši předkové k nám promlouvali a my jsme je neposlouchali. Draci byli skuteční.

Jak nejspíš každému příčetnému čtenáři došlo, nejedná se o skutečný nález. Výše shrnuté události tvoří páteř recesistického dokumentu*, který se přesto snaží vykreslit mytologické tvory s co největším respektem k evoluční biologii, fyzice a chemii. Bez kompromisů to sice nejde, výsledek však i tak stojí za zhlédnutí.

Warhammer je mrtev. Ať žije Warhammer?

Fri, 22 Jul 2016 23:45:00 +0200

Warhammer Fantasy už neexistuje. Pro skalní příznivce wargamingu nejspíš nic nového, pro fanoušky knížek, počítačových her a dalších adaptací tohoto univerza ale dost možná šok. V našich končinách se o konci populárního, temného a drsného světa příliš nemluví, proto se jím dnes budeme zabývat trochu podrobněji.

Hrajete novou strategii Total War: Warhammer? Četli jste rozsáhlou sérii knih o trpaslíku Gotrekovi a jeho lidském souputníku Felixovi? Bavila vás cesta Maluse Temné čepele, dlážděná lebkami poražených nepřátel? Hltali jste s napětím osudy trestanců vstoupivších mezi Černá srdce? Pak možná oceníte informaci, že se dějiště všech výše zmíněných příběhů propadlo do Chaosu během události nazvané Konec věků.

Anekron na Facebooku

Fri, 22 Jul 2016 14:34:00 +0200

Země se třese, oheň dští z hlubin a obří přílivové vlny hrozí spláchnout celý známý svět. Ne, to si jenom král patosu, melodramatu a sebechvály založil facebookový účet, jakkoli kdysi dávno prohlásil, že si účty na sociálních sítích zásadně nezakládá. Proč jsem zčistajasna změnil názor a co to může znamenat pro čtenáře Anekronu?

Bavíme se s kanální žurnalistikou

Wed, 20 Jul 2016 16:57:00 +0200

Obvykle neprezentuji své politické názory ani ve článcích věnujících se celospolečenským tématům, tím méně pak v těch, které rozebírají žánry fantastické beletrie. O to komičtější mi přijde, když se někteří nešťastníci pokoušejí zneužít klasické fantasy nebo sci-fi propriety například pro propagaci své pochybné žurnalistiky. Dnešním dnem proto zakládám nový štítek poeticky nazvaný Prznitelé, pod nímž si budeme představovat výše popsané výtečníky.

Začneme horkým želízkem v ohni, totiž populárním Protiproudem, kontrarevolučním magazínem známého Petra „nevím, jak vy, ale já z opice nepocházím“ Hájka. Internetový zpravodajský server, sám sebe řadící k alternativní mediální scéně (která, zdá se, má zhruba stejnou hodnotu jako třeba alternativní medicína), nabízí čtenářům krom svérázných článků i neméně záživný obrazový doprovod ve formě koláží.

Batman versus Superman, Luthor versus Joker

Tue, 19 Jul 2016 15:25:00 +0200

Když se v roce 2008 dostal do kin Temný rytíř a představil divákům po celém světě svou vizi šíleného komiksového padoucha Jokera, způsobil značný poprask. Snímek přijala jak kritika, tak obecenstvo a Heath Ledger za svůj nezapomenutelný výkon po právu získal Oscara. V roce 2016 jsme se pak dočkali dalšího psychicky narušeného padoucha, Lexe Luthora, jehož ztvárnil Jesse Eisenberg. Tentokrát se však úspěch neopakoval.

Proč Úsvitu spravedlnosti sázka na vyšinutého magora nevyšla?

Recenze Wilds a YouTube doporučení

Fri, 15 Jul 2016 22:14:00 +0200

Dneska jenom krátce. O prázdninách se má taky občas relaxovat, takže jsem natočil něco jako krátkou videorecenzi online mlátičky wilds.io. Světa znalí v mém herním nicku zajisté poznají odkaz na oblíbený YouTube kanál Life of Boris, který vám srdečně doporučuji. Minout byste neměli ale ani další skvělé tvůrce.

Došlo k chybě. 🔗

Nelze spustit JavaScript.

Parademics se zaměřuje na předělávky nejslavnějších soundtracků. Pracuje třeba s hudbou k Hobitovi, Harrymu Potterovi nebo Transformers. Za poslech stojí úplně všechno, já ale doporučím zejména úžasnou variaci na motiv Deshi Basara, který musel utkvět v paměti každému, kdo zhlédl posledního Nolanova Temného rytíře.

Zaklínač knižní a videoherní: Čím se liší?

Fri, 15 Jul 2016 16:30:00 +0200

Zaklínač Geralt z Rivie patří bezesporu mezi vůbec nejpopulárnější fantasy postavy současnosti. Mohou za to pochopitelně knihy Andrzeje Sapkowského, zvláště v našich končinách po právu oblíbené. Zejména (ale nejen) v zahraničí však bělovlasého zabijáka příšer poznali fanoušci díky trilogii videoher polského studia CD Projekt RED. Otázka zní: je knižní zaklínač stejný jako ten z monitorů? Rozhodně ne.

Abychom zjistili proč, musíme chvíli úplně zapomenout na Divoký hon a Vrahy králů. Vraťme se zpátky do roku 2007, kdy vychází kladně přijímaná, avšak trošku pozapomenutá první Geraltova virtuální inkarnace, hra nazvaná prostě Zaklínač. Ta se odvážně pokouší navázat na poslední momenty knižní Sapkowského ságy, kterou sám spisovatel zakončil už v roce 1999.

Technické řešení

Thu, 14 Jul 2016 12:57:00 +0200

Mnohé by mohlo zajímat, proč jsem přešel z blog.cz na službu Blogger a nakolik obtížné bylo sžít se s naprosto odlišným řešením designu a administrace celkově. Něco málo už jsem naznačil v předvčerejším úvodním článku, dnes bych však rád představil technické řešení nového Anekronu podrobněji.

Blog.cz nabízí svým uživatelům prostředí podobné stavebnici. S trochou cviku si na jeho intuitivní ovládání zvyknete a poté dokáže průměrně graficky zdatný laik vytvořit layout více či méně podle svých představ. Chcete-li něčeho podobného dosáhnout v Bloggeru, musíte být skutečně vynalézaví a ideálně se trochu vyznat v HTML a CSS. Nejsem programátor, takže mám s oběma pouze základní zkušenosti, pro moje skromné záměry ale stačily.

Warcraft: První střet

Wed, 13 Jul 2016 21:35:00 +0200

Nikdy jsem aktivně nehrál jedinou hru od Blizzardu. Nemám nejmenší přehled o dějinách Azerothu a veškeré vědomosti o reáliích univerza Warcraftu jsem načerpal kdysi dávno pařením 2D adventury Murloc, když jsme ji s kamarádem smažili dlouho do noci. Dle většiny dosavadních reakcí tedy nový První střet rozhodně není pro mě. I tak jsem se samozřejmě podíval.

Nadutí fanboyové prorokují, že se nováček údajně ztratí v příběhu. Nevěřte jim. Děj Warcraftu přímočaře spěje od úvodu přes zápletku až po rozuzlení, přesně jak to ve slušných rodinách chodí. Mozek při sledování příliš namáhat nemusíte a vlastně si film dost možná lépe užijete bez přílišného přemýšlení.

Anekron začíná

Tue, 12 Jul 2016 14:08:00 +0200

Možná byste čekali spíš nadpis Anekron se vrací. Zvlášt pak, pokud jste patřili mezi čtenáře stejnojmenného blogu na blog.cz. Proto musím prohlásit, že se o přímou kontinuitu rozhodně nepokouším a ani pokoušet nechci. Proč?

Pod názvem Anekron jste mohli mezi lety 2013 a 2016 znát blog zaměřený na fantasy, který jsem na jaře zrušil a již jej nebudu obnovovat. Jeho kompletní obsah si můžete prohlédnout online, nebo si jej stáhnout do svého počítače.

První letní úvodník podruhé

Fri, 01 Jul 2016 16:21:00 +0200

Před měsícem otevřel Dagon dveře meteorologickému létu, nedávno nám pak začalo léto astronomické. Počasí má tím pádem rovnou dvojitý vědecký štempl k rozpoutání úmorných veder, které hrozí zahnat Dagona hluboko do chladných vod u dna. Ten však tvrdohlavě setrvá, pouze opustí stojaté vody mainstreamu. Naplnila se přece letošní dávka her o trůny a na plátnech kin se vzájemně profackovali všichni možní komiksoví panáci.

Poplaveme proto na východ pro povinnou nálož anime a mangy, zastavíme se na Fanouškovských ostrovech na festivalu webseriálů a dojde i na další knižní adaptaci v redakci oblíbeného WarCraftu. Recenzovat budeme ale třeba i povídkovou sbírku populárního Petera V. Bretta, která čtenářům Démonského cyklu zkrátí čekání na závěrečný pátý svazek.

Šestá Hra o trůny je na draka. Oheň dštícího, ale s děravými křídly

Wed, 29 Jun 2016 17:14:00 +0200

Šestá série Hry o trůny vsadila na osvědčený recept. V prvních několika epizodách zlehka rozehrávala příběh, znovu představovala staré známé (třeba Ohaře) a více či méně úspěšně se snažila maskovat, že se vlastně nic moc neděje. Přesně v polovině pak již skoro klimbajícího fanouška vytrhla z letargie, aby mu vzápětí naservírovala nadupaný závěr. Tečka, recenzi mám z krku! Anebo možná ne tak úplně.

Jelikož se na severu rýsuje střet přeživších Starků a Boltonů, připravuje mu scénář pole. Jednak musí diváka utvrdit v Ramsayho statusu opravdu, ale opravdu certifikovaného zmetka, se kterým nejsou a nebudou žádné špásy. K tomu dobře poslouží oběť několika sekundárních charakterů, kterou už dříve rozebíral Walome. Zároveň se Jon Sníh stále nachází v superpozici stavů mrtvosti a živosti, jakkoli však většina diváků o jeho budoucnosti nemá větších pochyb.

Jak jsem se válel u televize: Deníček prvního zhlédnutí Hry o trůny

Mon, 20 Jun 2016 17:15:00 +0200

Hře o trůny jsem vzdoroval dlouho. Vlastně už od druhé série, jejíž nemastné neslané finále mě odradilo od dalšího sledování. Pak ale zjara letošního roku přišla podpásovka v podobě prohlášení George R. R. Martina, že slibovanou šestou knihu nestihne dokončit včas. Rozhodl jsem se proto, dát televizní adaptaci druhou šanci a zhlédl jsem pětapadesát epizod bez delších přestávek, čímž jsem dostal unikátní možnost srovnat jednotlivé série.

Hned zezačátku mě čekalo příjemné překvapení. Po nedávných Shannara Chronicles jsem nepatřičně přivykl místy poněkud toporným hereckým výkonům, které konkurence od HBO naštěstí postrádá. Nemenší změnu k lepšímu pak samozřejmě představoval soundtrack, který nepodkopává atmosféru příběhu, kde může. Naopak čas od času přijde s chytlavými motivy, i když je pohříchu opakuje do omrzení (tomu sledování v kuse fakt nepomáhá).

Kódex tieňolovcov naučí lovu démonů

Fri, 17 Jun 2016 18:11:00 +0200

Znáte to: Nějaká série se trošku zakouká sama do sebe a v tu ránu se vyrojí spousta obrazových průvodců, encyklopedií fiktivních světů a reklamních předmětů útočících na fanouškovu peněženku. Mnohé z nich přitom obvykle za investici nestojí. S Kódexem tieňolovcov, vycházejícím z reálií zbudovaných v sérii Nástroje smrti americkou autorkou Cassandrou Clare, je to trochu složitější.

Ke knize se přitom nejspíš jen tak nedostanete, protože v naší mateřštině zkrátka nevyšla. Proto se v následující vivisekci díla zcela zdržím hodnocení překladu.

Můžeme vůbec srovnávat velikány fantasy?

Mon, 13 Jun 2016 18:31:00 +0200

Doma mi leží výtisk knihy A Dance with Dragons, ale protože jsem ji už kdysi četl v českém překladu, neotevírám ji zrovna často. Nedávno jsem to udělal. Od první po desátou stranu nenajdete nic jiného, než pozitivní reakce světových kritiků. Nebyl jsem ani příliš překvapen, jak často tito moudří, osvícení hodnotitelé srovnávají tvorbu George R. R. Martina s J. R. R. Tolkienem. To už je taková tradice.

Triumf trpaslíků: Když Hlas větru otřese horami̲

Wed, 01 Jun 2016 22:29:00 +0200

Když se Trpaslíci vypořádali se svým monumentálním Osudem, považoval jsem jejich příběh za velmi důstojně uzavřený. To koneckonců i sám autor Markus Heitz, který v doslovu avizoval, že se další návrat do Skryté země a jejího okolí hned tak konat nebude – a když už, pak na stránkách Legend alfů. A právě poslední dva dosud vydané svazky této paralelní série vnesly do řad fanoušků nemalý rozruch, neboť zřetelně připravovaly cestu. Cestu pro Triumf trpaslíků.

Osud trpaslíků je velkolepý

Wed, 25 May 2016 22:23:00 +0200

Knižní sérii měla původně uzavírat již předchozí Pomsta trpaslíků, Markus Heitz se ale nakonec pod vlivem neustálého nátlaku svých čtenářů rozhodl jinak. Splnil jejich sny a stvořil další z příběhů o vousatých bojovnících se sekerami, zároveň se však zachoval jako liška podšitá a změnil pravidla, podle kterých se až dosud ve Skryté zemi a jejím okolí hrálo. Nekompromisně a nemilosrdně.

Od chvíle, kdy se největší hrdina trpaslíků ztratil v zoufalé bitvě u Černé soutěsky, uběhlo více než dvě stě cyklů. Generace lidí se zrodily a opět zmizely v hlubinách času, sama příroda změnila svou tvář a na skráních Boïndila Dvojčepele vyvstaly vrásky. Pevnost Zlohráz, zbudovaná poblíž ochranného artefaktu, se pomalu připravuje na nejhorší. Eoîlův kámen, který bariéru napájí, totiž poškodily nečisté ruce Nesmrtelného a jeho moc se vytrácí. Až konečně vymizí, vyvalí se z temnot mohutná vojska bestií, aby si podrobila svobodný svět.

Apokalypsa vydatně slzí a je modřejší než Avatar

Tue, 24 May 2016 14:08:00 +0200

Na stříbrném plátně si to nedávno rozdali Batman a Superman, o něco později vyrukoval Marvel se svou Občasnou válkou a nyní je třeba zachránit svět do třetice. V hlubinách dávnověku si naši modrou planetu uzurpoval neméně modrý mutant En Sabah Nur v kostýmu připomínajícím skafandr. Ten se zrovna probouzí ze svého nuceného, milénia trvajícího šlofíka. Léta odpočinku mu nijak nezlepšila náladu a vypořádat se s ním samozřejmě budou muset X-Meni.

Pomsta trpaslíků otřese jednotou Skryté země

Wed, 18 May 2016 18:26:00 +0200

Článek byl původně vydán 18. 5. 2016 na dnes již zrušeném webzinu dagon.cz.

Markus Heitz narazil už prvním svazkem Trpaslíků na zlatou žílu. Nikoli jen ve smyslu finančního profitu, který rostoucí úspěch série generuje, ale i co se týče námětů na další příběhy, poschovávaných ve stále bobtnající Skryté zemi. Soukromě však autora podezřívám, že mu při jeho citu pro megalomanii omezené jeviště prostě přestalo stačit – a tak se zrodila Pomsta trpaslíků.

Válka trpaslíků propukla

Wed, 11 May 2016 20:13:00 +0200

Poté, co nechal Markus Heitz v úvodním svazku série Tugdila Zlatorukého projít zatěžkávací zkouškou, vrací se do Skryté země s pokračováním nazvaným příznačně Válka trpaslíků. Přestože by se totiž mohlo zdát, že se po bitvě u Černého skaliska příběh uspokojivě uzavřel, autor již v celé první knize trousil náznaky toho, co srdnaté děti božského kováře bude čekat tentokrát. A věřte, že to lehké mít nebudou.

Třetí kmen se od ostatních čtyř podstatně liší. Již během stvoření všech trpaslíků to byl jeho praotec Lorimbur, kdo se vzbouřil proti mocnému Vraccasovi. Bůh na oplátku odepřel Třetím řemeslné dovednosti, které vložil do vínku svým zbylým synům, a staletí závisti a nenávisti mohly začít. Jak lépe se totiž pomstít otci než zákeřnou vraždou všech jeho věrných potomků?

Občanská válka není ani válka, ani občanská

Sun, 08 May 2016 16:01:00 +0200

Co si budeme povídat: i přes lehkou skepsi vyjádřenou v nedávném článku o květnové náloži fantastických filmů se ve mně s blížící se premiérou Občanské války přeci jen probouzela značná očekávání. Temné ladění trailerů napovídalo, že by třeba mohl někdo z tuctu digitálních panáků konečně natáhnout bačkory a vrátit tak do vcelku repetitivních marvelovin poslední doby kapku toho napětí. V kinosále se konečně setmělo a příběh se rozběhl.

Elfové jsou slabí, lidé bezmocní: Zavolejte Trpaslíky!

Wed, 04 May 2016 10:15:00 +0200

Skrytá země získala své jméno díky pásu hor, který ji ze všech stran odděluje od okolního světa. Světa, který obývají především nestvůry odporné svým vzhledem i povahou. Kdyby mohly, vyvalily by se voje nesčetných bestií skrze pětici průsmyků a spálily lidské říše i země elfů na popel. V cestě jim však stojí nejtvrdší válečníci, které božský kovář Vraccas vytesal ze samotné skály: trpaslíci. Dnes společně otevřeme stránky jejich kroniky, která se po deseti letech opět vrací do centra pozornosti.

Slavná jména, velkorysé provedení: Takové je Společenstvo Pevnosti

Tue, 26 Apr 2016 10:42:00 +0200

Společenstvo Pevnosti* je mamutí sborník, za což nemohou jen jeho dva editoři, šest ilustrátorů a jednadvacet autorů. Dokonce nemůžeme všechnu vinu házet ani na poctivých sedm stovek stran. Společenstvo je totiž především chiméricky pospojovaným chuchvalcem motivů, charakterů a zápletek. Budeme-li se držet úvodního přirovnání, onen mamut má chobot na zadku a ušima si zametá před chodidly.

Jak je zřejmo a s trochou fantazie i vidno, hodnotit tuhle knížku jako celek může být docela kumšt. Nejspíš bych mohl hezky abecedně postupovat od Antonína k Žambochovi a každé hvězdě české fantastiky přitom přiklepnout nálepku ve stylu fajn povídka, či místy docela vtipná nebo převážně neškodná.

Rodinná sešlost

Sat, 12 Dec 2015 08:00:00 +0100

Na povídky Pro Gondor! a Pro naše nejlepší nepřátele jsem 12. 12. 2015 opět jednou navázal. Protože jsem se ale nechtěl příliš opakovat, přidal jsem tentokrát k bratrům Boromirovi a Faramirovi další důležitou postavu.

Sarumanova koleda

Thu, 03 Dec 2015 08:00:00 +0100

Tentokrát jsem se rozhodl publikovat dílko, které jsem pojal jako středozemskou variaci na Dickensovu Vánoční koledu. A kdo jiný by v ní měl sehrát roli Ebenezera, než odpadlý čaroděj Saruman?

Pro naše nejdražší nepřátele

Mon, 22 Dec 2014 08:00:00 +0100

Na povídku Pro Gondor! jsem 22. 12. 2014 navázal pokračováním. Původně se jmenovalo prostě Boromir (každá adventní povídka se v prvním ročníku jmenovala podle jedné pánprstenovské postavy). Příběh se odehrává rok po úspěšném boji o vánoční stromeček, kdy se skřeti rozhodnou ztrestat Denethorovy syny zákeřnou odvetou.

Pro Gondor!

Thu, 04 Dec 2014 20:51:00 +0100

Dnes, 5. 12. 2022, uplynulo osm let a jeden den od původního vydání žertovného příběhu Pro Gondor!, který tehdy ještě přímo součástí Vánoc ve Středozemi nebyl. Úzce na ně však navazuje, neboť odstartoval období, kdy jsem jedno dílo s Boromirem a Faramirem v hlavní roli sepisoval každoročně. Povídka spojuje sváteční prvky s humorem a samozřejmě Středozemí. Snad se bude líbit i po letech; vyjma drobných oprav formátování a dialogů jsem do ní nezasahoval.

O blogu

Mon, 01 Jan 0001 00:00:00 +0000

Anekron je zdrojem radikálně nekomerčních kulturních děl, která jsou poskytována každému, kdo o ně má zájem. 🔗

Bylo by nesnesitelné žít ve světě, kde je všechno na prodej. Anekron je skromným pokusem stvořit malý kout internetu, který návštěvníky respektuje a nesnaží se je nijak využít. Filosoficky se staví do opozice proti kopírovacímu monopolu a také všudypřítomnému šmírování v digitálním světě. Tento blog Vás proto nijak nesleduje a neukládá o Vás žádná data.