Můj rok 2018: Úspěch Filmožroutů, milion zhlédnutí a cesta do Francie

· 1069 words · 6 minute read

Zase je čas na bilancování, tentokrát už potřetí. Od minula jsem se stihl znovu přestěhovat, překonal jsem magickou hranici milionu zhlédnutí na YouTube, Filmožrouti navázali spolupráci se Seznamem a začal jsem stát u práce. Vesměs se dařilo i v osobním životě, přestože došlo i k několika smutným událostem, které na blogu zmiňovat nebudu.

Krom změn pozitivních a negativních ale mnohé zůstalo při starém. Někdy naštěstí: ani po roce nemám žádnou svoji fotku bez brýlí, která by se dala použít do facebookového profilu, což svědčí o tom, že mám k sociálním sítím stále relativně zdravý nenávistný vztah. Spokojený jsem také s Nokií 3310, kterou jsem loni tak opěvoval. Přežila mou zapomnětlivost i hrubé zacházení bez viditelných šrámů, přesně jak jsem doufal.

Stejně bídná jako loni je ale moje fyzická kondice, která příští rok holt musí dostat vyšší prioritu. Dál sice běhám a postávání u počítače je rozhodně zdravější, než neustálé sezení, ale pořád to ještě nestačí. Ani zdaleka. A když už jsme zmínili počítač, pořád jsem ještě nedal dohromady ten nový – ne, ani za celý rok. Mohly za to četné další výlohy a především tristní ceny některých komponentů, na nichž se podepsala vysoká poptávka. A moje nerozhodnost, samozřejmě.

To je z ubrblaného úvodu všechno a teď už je čas na ten barevný seznámek, kvůli kterému jste koneckonců asi tady:

Úspěchy:

Částečné úspěchy:

Selhání:

Pár poznámek bokem: nebývalé množství letošních cílů jsem si stanovil až v průběhu roku, zvlášť pak po přestěhování. Psaní by se pak mělo do selhání počítat minimálně třikrát, protože jsem nestihl takřka žádný z několika plánovaných projektů. Proto se budu v roce 2018 věnovat krom Filmožroutů a psaní scénářů pro videa takřka výhradně původní tvorbě a zapojím se minimálně do pěti literárních soutěží. Vyzkouším si také sepsání scénáře a nechám si ho zhodnotit někým kompetentním v oboru.

Své další cíle až na pár výjimek tradičně neprozradím. Asi ale nepřekvapí, že se budu snažit mimo jiné dohnat resty z letoška. Zejména upgrade počítače bych ideálně chtěl stihnout v lednu či nejpozději v únoru, protože to konečně vypadá, že k němu nastal ideální čas.

Následují konkrétní případy toho nejlepšího, co se v roce 2018 povedlo nejen mně, ale i ostatním.

Moje sekce:

  1. Uwe Boll a jeho bizarní kariéra. Psát tohle byla neskutečná zábava.
  2. Opomenutá genialita Světa zítřka. Článek, který mi znovu připomenul, jak skvělé filmy umějí být.
  3. Shrnutí příběhu Berena a Lúthien. Myslím, že článek dobře zestručňuje, aniž by originální dílo zrazoval.
  4. Co se nevešlo do filmového Pottera. Tady se mi zúročilo přečtení celé série.
  5. Snyderova vize DC univerza. Co mohlo být, ale už nikdy nebude.

BONUS) 100 pravidel pro záporáky. Ta jsem totiž jen přeložil, navíc už loni.

Tohle je můj subjektivní výběr a jde to znát. Když si články rozkliknete, rychle zjistíte, že pocházejí jen z posledních několika měsíců. Prošel jsem poctivě celý rok, ale pokud mě trochu znáte, asi víte, že jsem vždy záhy nespokojený se svými staršími texty.

  1. Jak budou pokračovat Avengers? Nepřekvapivě hodně přes 100 000 přečtení.
  2. Jak jde Marvel po sobě? ¯\_(ツ)_/¯
  3. Kdo přežije Avengers: Endgame? ¯\_(ツ)_/¯ ¯\_(ツ)_/¯
  4. Kdo je Gellert Grindelwald?  Důkaz, že první Fantastická zvířata zanedbala expozici.
  5. Jak byl Thanos poražen v komiksech? .

Nebral jsem v úvahu nejúspěšnější novinky, ale pouze plnohodnotné články, ani v opačném případě by ale svět Marvelu neztratil jedinou příčku žebříčku. Děkuji Lukášovi, že mi poslal potřebná data.

  1. Tajemství soundtracku Pána prstenů. První letošní video a doteď asi nejlepší na celém kanále.
  2. Existují bohové ve světě Vikingů? Konečně jsem rozsekl jednu ze svých nejoblíbenějších seriálových záhad.
  3. Dějiny Durinova lidu. Možná nejnáročnější video letoška. Stálo ale za všechny ty desítky hodin.

Protože nemám kdovíjak závratnou produkci, tři místa budou muset stačit.

Sekce zbytku lidstva:

  1. Nesnáze introspekce. Čekal jsem skvělou knihu, dostal jsem lepší. Snad někdy najdu čas sepsat nějaký pokus o recenzi.
  2. The Name of the Wind. Už podruhé, zato anglicky. Vzácně nevím, zda Rothfussův originál poráží překlad zesnulé Jany Rečkové.
  3. The Portable Atheist. Oblíbené texty Christophera Hitchense. Teď už i moje.

Taky se zastavím na třech položkách, i když jsem pochopitelně přečetl více, než tři knihy (třeba kompletního Harryho Pottera, z větší části poprvé, v originále). Nebylo jich ale tolik jako loni a nerad bych doporučoval cokoli, co nepovažuji za naprosto úžasné. Ze stejného důvodu ani nedělím beletrii a fikci. Příští rok hodlám číst víc, takže se zase dočkáte.

  1. Kurzgesagt: Time. Nemohl jsem se rozhodnout, které z letošních videí na kanále mám nejraději, tak jsem sáhl po remasteru.
  2. Oppresion Obsession. Jeden z nejlepších výkonů uřvaného falešného novináře.
  3. Political Correctness. Debata, ve které zazářil můj oblíbenec Stephen Fry.
  4. We Wants It. Andy Serkis jako britská premiérka Theresa May.
  5. Why 300 is Secretly Brilliant. Proč je snímek Bitva u Thermopyl geniální. Bez nadsázky.

Čestné zmínky: Mind Field S3, The Floppotron a Bohemian Rhapsody, politický kompas vysvětlený pomocí Rogue One, proč možná nechápete Ricka a Mortyho, RIP Stan Lee, Everything Great About YouTube Rewind 2018. Vybíráno z lajknutých videí na YouTube, takže je to hodně nekompletní seznam. Všechna z videí v Top 5 jsou letošní, ta zmíněná stačilo letos poprvé vidět.

Česky:

  1. Pseudovědci, konspirátoři a hranice kritického myšlení. Přednáška, kterou jsem naneštěstí nestihl naživo.
  2. Homeopatie. Brutální takedown jednoho populárního nesmyslu v podání Radka Žemličky.
  3. Jak Facebook zničil média. Podnětná přednáška známého novináře Jindřicha Šídla, byť ne se vším zcela souhlasím.
  4. Jeseníky. Tam jsem skutečně doma.
  5. V lese. Hudbu se slovy nemusím. Pokáč je jedna z těch pověstných potvrzujících výjimek.

Čestné zmínky: Fanoušek překládá dopis Tomia Okamury, série Stream.cz Krvavá léta (pořádně z ní mrazí).

  1. Mission Impossible - Fallout: Nejlepší akční scény roku, perfektní kamera, skvělý Henry Cavill, neuvěřitelné kousky Toma Cruise.
  2. Ready Player One: Spielberg skvěle kombinuje expozici s dějem, perfektní I-R0K, dialogy, soundtrack Alana Silvestriho.
  3. Upgrade: Levnější, ale lepší Venom s dobrým příběhem a kvalitními neznámými herci.
  4. Deadpool 2: Bondovský opening, narážka na Umučení Krista a X-Force. Víc ke štěstí nepotřebuji.
  5. Aquaman: Ano, v roce, kdy vyšla Infinity War, mám v žebříčku DC film. Tohle je Thor: Ragnarok, jen ve všem lepší.

Snažil jsem se porovnávat jen jablka s jablky, takže jsou zastoupeny vesměs jen akční / fantasy / sci-fi / superhrdinské filmy. Jako vlastenec aspoň zmíním, že se mi líbil Jan Palach a i celovečerní Tonda Blaník za návštěvu kina stál. V době psaní článku jsem ještě neviděl mimořádně pozitivně hodnocené Paralelní světy.

Hudbu pro letošek vynechám. Už tak je tenhle článek monstrózně dlouhý a příště budu muset některé kategorie přehodnotit. Pokud jste ale moji grafomanii snášeli celý rok, snad jste ve zdraví přežili i tentokrát.