Matka Válka rozevřela křídla nad Roztříštěným mořem

· 625 words · 3 minute read

**
**

Joa Abercrombieho možná znáte jako autora populární trilogie První zákon. Tomuto britskému spisovateli ale v angličtině vyšla i další série, Shattered Sea (Roztříštěné moře). Pokud jste obeznámeni s jeho tvorbou, možná vás překvapilo, že jsou na internetu nové knížky propagovány pod hlavičkou subžánru young adult. To se totiž příliš neslučuje s temným tónem Abercrombieho starších děl. Pokud jste z tohoto důvodu nad čtením váhali, už nemusíte.

Tři na sebe navazující knihy Half a King, Half the World a Half a War se odehrávají ve zvláštním, podivně povědomém světě, převážně v regionu, jemuž dominuje kultura výrazně podobná vikinské. Přísahy se tam berou smrtelně vážně, místní polyteistické náboženství přikazuje pohřeb žehem a bojovníci se staví vedle sebe do štítové hradby.

Zpočátku sledujeme osudy prince Yarviho, dědice malého království Gettalandu. Ten se na trůn neočekávaně dostává po tragické smrti svého otce a bratra a vyráží na trestnou výpravu, aby se pomstil vrahům svých příbuzných. Záhy však zjišťuje, že má krom vnějších nepřátel i pár těch, kteří se až doposud tvářili jako jeho spolehliví spojenci.

Yarvi bude muset projít peklem. Přitom se naučí leccos, co mu z perspektivy zajištěného člověka z vyšší společnosti zůstávalo utajeno. Bude čelit zradě a smrti, pozná ale také opravdové přátelství. A někdy po cestě taky dospěje a přijme svou novou zodpovědnost, jak už je holt v young adult literatuře zvykem. Jen přitom proleje trochu víc krve, než bývá zvykem.

Ano, Abercrombie možná píše svou knihu i pro mladší čtenáře, rozhodně ale ne pro děti. Nepodceňuje své publikum, jako to až příliš často dělají jeho kolegové. Nesnaží se ze svých hrdinů vychovat svatoušky a neochvějné bojovníky za spravedlnost. Ukazuje, že život je složen z více či méně hanebných kompromisů, a že lidé až příliš často raději volí snadnější cestu.

Až se chce napsat, že pod spisovatelovým perem nabral subžánr tu podobu, jakou měl mít odevždy. Když Abercrombie popisuje otrokářství, neupadá do mravokárného tónu jiných autorů – chápe, že sebekrutější a sebeodpornější skutečnost prodeje lidských bytostí byla prostě v jistých dobách společensky akceptovatelná a mnohé lidi ani nenapadlo zpochybňovat legitimitu celého byznysu. Neuhýbá před smrtí, posměchem i brutálním násilím, jeho hrdinové naopak mnohdy nechají účel světit prostředky.

Můžete právem namítnout, že by se série o mladých dospělých naivnímu idealismu vyhýbat neměla a máte samozřejmě pravdu. V myslích hlavních postav samozřejmě občas objevíme nějaký ten nepříliš realistický sen o zářné budoucnosti, ten ale navždy zůstane uvězněn právě jen v říši spánku. Špinavá realita o sobě dá vždycky včas vědět.

Abercrombiemu ale náleží respekt nejen za skvělé zvládnutí subžánru, ale i za vykreslení světa. Ve vlastním zájmu si o něm před čtením nic podrobnějšího nezjišťujte: přišli byste o požitek se skládání jednotlivých střípků informací dohromady, když se budou vaše podezření knížku od knížky víc a víc potvrzovat. Kdoví – možná si při čtení vzpomenete i na A. C. Clarka.

Překvapivě uspokojivě funguje i rozdělení trilogie mezi šest ústředních postav. Zatímco Yarvi pro sebe dostal celý úvodní svazek, další díl už sledujeme pohledem dvou nových hrdinů a tím třetím nás provedou dokonce tři. Přestože ale mají všechny knihy srovnatelný rozsah, každá jednotlivá linka dostala své kouzlo, představuje nám výrazně odlišnou osobnost a nehrozí, že byste si ji nezapamatovali.

Drobnou výhradu mohu mít snad jen k tomu, že vlivem omezeného prostoru utrpěly příběhy tří postav závěrečné knihy, kterým by prospěla troška místa navíc pro realističtější rozvoj charakterů.

I když jsem se tedy závěrem pokusil svou ódu alespoň trošku narušit nesmělým kritickým hláskem, nezbývá mi, než konstatovat, že se trilogie Shattered Sea prostě a jednoduše povedla. Možná jí chybí až bezútěšná neúprosnost Prvního zákona, zato se ale dočkáme svižněji odsýpajícího tempa a stejně kvalitního, vyzrálého autorova slohu. Nehledě na to, že Abercrombie překonal vlastní rekord v soutěži o nejsympatičtějšího mrzáka současné fantastiky. Glokta je mrtev – ať žije Yarvi!