Valerián hrdinně bojuje s příšerným scénářem

· 621 words · 3 minute read

V pár staletí vzdálené budoucnosti lidstvo expandovalo do vesmíru, potkalo se s hromadou inteligentních druhů a založilo kosmopolitní město, které cestuje volným prostorem směrem k Magellanovu oblaku. Taková je základní premisa populárního komiksu, podle kterého nyní francouzský režisér Luc Besson (Lucy, Pátý element) natočil vysokorozpočtový sci-fi akční film.

Jeho hrdiny jsou seržantka Laureline a samozřejmě major Valerián. Ten zrovna vegetí na virtuální pláži, když jej zasáhne energetická vlna přinášející vzpomínky jakési perly lovící divošky z planety vzdálené přes půl galaxie. Valerián to moc neřeší, protože se mu nejspíš stala už i spousta divnějších věcí, pak ale vyrazí na tajnou misi a během akce zničehonic bytosti ze svého snu potká.

Ocitá se v nezáviděníhodné situaci. Předně musí přežít, chce ale také samozřejmě rozplést zašmodrchaná vlákna vedoucí k minulosti a odhalit tajemství, které vedlo k cizím vzpomínkám v jeho hlavě. Pak taky ještě musí urovnat vlastní vztah s Laureline, která je mu partnerkou nejen ve zbrani a stávající model soužití jí už začíná lézt na nervy.

Ze dvou odstavců to asi nepoznáte, ale celý scénář je naprosto dementní na mnoha různých úrovních. Základní zápletka trpí překombinovaností, nedokáže diváka pohnout k tomu, aby se zajímal o postavy a navíc její vývoj zpravidla dokážete předvídat přinejmenším na dvacet minut dopředu. Hrdinové i padouši občas dělají připitomělá rozhodnutí a nechovají se tak, jak bychom logicky očekávali (otevřené vzepření se rozkazům je víceméně přehlíženo).

Z nějakého záhadného důvodu se hrdina v titulcích jmenuje Valerián, v názvu filmu se ale píše bez diakritiky jako Valerian.

Jindy umělá inteligence Valeriánovi a Laureline vysvětluje z pohledu jejich vesmíru naprosté banality, jen aby se divák dočkal trochy expozice. Když někdo z dvojice na delší dobu zmizí ze scény, nechá ho snímek zpravidla nečinně čekat na jednom místě, zatímco ten druhý plánuje a provádí záchrannou operaci (se kterou si zpravidla dává docela načas a vyjde mu jen díky neuvěřitelné shodě náhod a značné improvizaci).

Elitní agenti se nechovají jako profesionálové, jejich velitelům bych nesvěřil ani partu dětí z mateřské školky, a podobnými vadami trpí snad každá důležitá postava z příběhu. Pokud tohle není znamení mizerného scénáře, pak netuším, co jiného. Psal ho navíc samotný Luc Besson, takže si za to může sám.

Na druhou stranu je ale vesmír Valeriána fascinující, kýčovitě barevný a plný bizarních, monumentálních, zajímavých nebo jinak divácky atraktivních předmětů, staveb, dopravních prostředků a potvor. Libovolné tři minuty filmu obsahují zajímavější nápady než celá sedmá epizoda Star Wars. Snímek se v tomto snad nejvíc ze všeho podobá Strážcům Galaxie.

Akce je zběsilá, strhující a většinou kupodivu i docela přehledná. Hrdinové se v ní dostávají do absurdních situací, které dle možností řeší buď velmi kreativně, nebo velmi destruktivně. Dočkáme se honičky pozemní i vzdušné, přestřelek a třeba i šermířského souboje – prostě všeho, co byste si v podobném žánru jenom mohli přát. A většinou je na co se dívat! O to víc bolí, že jediné nudné akční scény zlovolně číhají v závěrečné třetině.

Herecké výkony vás do kolen nedostanou, ale Dane DeHaan a Cara Delevingne mě přesto příjemně překvapili. Ve svých předchozích rolích mě nezaujali, takže jsem očekával nesympatickou ústřední dvojici. Představitelům sice skutečně chybí vzájemná chemie, ale nejsou nijak zvlášť toporní a role jim vlastně věříte. Nejzajímavější postavou je nicméně Bubble, které ale Besson nedopřeje příliš prostoru a navíc ji hraje jistá slavná barbadoská zpěvačka. Pokud nemáte moje štěstí a poznáte ji podle obličeje, nejspíš vás to bude při sledování rozptylovat.

Podtrženo sečteno, Valerián se přeci jen mezi konkurencí udrží nad průměrem, byť jen velmi lehce. Měl být přinejmenším o půlhodinku kratší, slušel by mu scénárista, který neobětuje jednomu fórku nebo wow momentu zbytek snímku, a neuškodilo by ani několikero castingových změn. Příjemně se ale liší od běžné současné produkce a jeho fantaskní svět by si rozhodně zasloužil druhou šanci.