Těžko by se asi v současné době hledal unavenější žánr než do omrzení opakované sólové superhrdinské filmy. Již třetí moderní reinkarnace Petera Parkera alias Spider-Mana měla všechny předpoklady stát se schematickou, ničím nevyčnívající komiksovou adaptací ve stylu loňského doktora Strange. Velmi mě proto těší, že mohu oznámit, že se nový snímek všem nejnebezpečnějším nástrahám vyhnul, a dokonce patří mezi nejlepší kousky, které zatím Marvel přivedl na velké plátno!
Když Tony Stark loni mladého pavouka naverboval do běsnící Občanské války, Peter byl úplně na větvi. Jeden z nejslavnějších hrdinů planety si ho všiml, vzal ho do týmu a dokonce mu věnoval zbrusu nový, nadupaný oblek! Úvod nového filmu nám ukazuje, jak si Spider-Man nově získanou pozornost užívá a jak se těší na svou nadcházející kariéru v řadách Avengers. Záhy jej ale čeká studená sprcha.
Boje utichly a pro superhrdinu teď nikdo nemá využití. Stark Parkera (docela odůvodněně) považuje za nezkušeného zelenáče, který se má ještě hodně co učit, a pověsí ho na krk Happymu Hoganovi. Ten se s nějakým děckem z Queensu už vůbec nehodlá zahazovat, takže Spider-Man končí jako lokální ochránce spravedlnosti, který většinu času tráví lovem zlodějů kol a mařením podobných drobných neplech.
Tato nezáviděníhodná kariéra ho ale stojí veškerý volný čas, který by jinak mohl trávit se svými spolužáky – jmenovitě s kamarádem Nedem nebo krásnou Liz. Aby toho nebylo málo, v ulicích se objeví gang, který ze zbytků mimozemských technologií staví nebezpečné zbraně a potom je prodává lupičům. Pro Starka jsou tihle chlápci příliš malé ryby, Petera ale začínají jejich aktivity znepokojovat a pověsí se jim na stopu.
Scénář na první pohled nevypadá nijak zvlášť objevně, ale umožňuje prokreslit obě stránky života našeho hrdiny a jelikož vypráví o dospívání a hledání místa ve společnosti, skvěle funguje i jako úvodní snímek nové postavy. Příběh boduje častými odkazy na zbytek univerza, působí díky tomu živě a dokáže diváka vtáhnout. Funguje většina vtípků, občas se dočkáme i překvapení a co je vůbec nejlepší: daří se budovat napětí!
V době, kdy už skoro všichni hrdinové pevně vládnou svými schopnostmi a sebevědomě je používají, musí mladý Spidey ustavičně improvizovat a leckdy si u toho doslova rozbije zobák. I jeho duchapřítomná akce často nevyjde tak úplně podle plánu a chudák vystresovaný Parker pak musí hledat ještě kreativnějš, a ještě zoufalejší řešení, na což jsme si už stihli docela odvyknout.
Iron Man, který okupoval plakáty i trailery, je dávkován velmi rozumně. Objevuje se právě tak často, aby za Petera nemohl řešit všechny jeho problémy, a drží se v pozadí. V instruktážních videích také krátce uvidíme Captaina Americu, vzor veškeré mládeže (protože proč nepouštět ve škole záběry válečného zločince na steroidech). Marvel je očividně hodně rád, že může Spider-Mana s ostatními hrdiny opět propojit, o čemž svědčí třeba i úvodní přehnaně triumfální znělka, kopírující ikonický seriálový hudební motiv.
Skoro každou scénu, ve které se objeví, si pro sebe ukradne Vulture Michaela Keatona. Toho se nebojím označit za nejlepšího záporáka, kterého kdy Marvel měl – uvěříte mu jeho motivaci i padoušský plán. Ten je tentokrát mnohem civilnější, než v komiksech bývá zvykem, a přitom pořád dost hrozivý, takže Petera patřičně motivuje. Poprvé po letech nejde o záchranu vesmíru nebo planety, což působí neuvěřitelně občerstvujícím dojmem.
I díky tomu připomíná Homecoming ze všeho nejvíc teenagerskou verzi prvního Iron Mana. Soustředí se na postavy, zabaví povedenými vtípky a buduje okolo vás propracovaný, zajímavý svět. Pokud vám to zní jako doporučení, přesně tak je to míněno. Jedinou výraznější vadou nového Spider-Mana jsou totiž poměrně nezajímavé akční scény. Jinak jde o zdaleka nejzábavnější lehkomyslný letní blockbuster za hodně, hodně dlouhou dobu. Neměli byste ho minout.
