Ve škole nám vždycky říkali, že je důležité chodit k volbám. Můžu poctivě přiznat, že jsem od svých osmnácti zatím ani jedny nevynechal, ale to nic nemění na tom, že volit chodím nerad. Z vybírání mezi většími a menšími zly se totiž až příliš často stává pouhá sázka: snažíte se mezi populisty naslepo strefit někoho, kdo aspoň udrží ve svém úřadu nějaké dekorum a neztrapní se hned v prvním týdnu.
Vím, že zním jako škarohlíd a nadáváním na politiku zbytečně tento nejoblíbenější český sport podporuji, ale co mám jiného dělat? Nechci a nebudu Anekron využívat k nějaké agitaci, ale nemůžu odolat pokušení podělit se s vámi o některé dojmy, které mě přepadají při dumání nad letošními volbami. Ve schránce totiž přistálo zhruba tohle:
Ne ilegální imigraci – kdybych byl sám populista, líp bych si v dnešní době stranu pojmenovat nedokázal.
KSČM – pohrobek zločinecké organizace vyznávající Marx-Leninovo náboženství třídního boje. Je mi stydno, že náš stát obětuje pro tuhle stranu byť i jen ten papír a inkoust nutný k přípravě volebních lístků.
ANO – i když odhlédneme od mého hlubokého znepokojení lidmi, kteří se na plakátech usmívají od ucha k uchu a hlásají lepší zítřky, tady hlas nepřipadá v úvahu z celé plejády důvodů.
DSSS – samá lepší společnost. Taky se pokoušejí vozit na vlně protiimigračních nálad a ve volném čase si občas zahajlují. Aspoň že je lidi tolik nevolí.
ČSSD – po tragikomických výstupech, které každou chvíli předvádí pan Sobotka? Jeho klauniádě navíc mimořádně sekunduje i dvojice kandidátů ze Slezska (prý ze Severní Moravy, ehm) nebo Škromach objímající se s Haškem ve videu o vaření. S tím Haškem, který občas trochu zalže a ve volném čase se fotí se smečkou Putinových Nočních vlků.
Volte Pravý Blok – stranu chlápka, kterému činí problém pochopit koncept velkých písmen a po občanech žádá schopnost práce se siderickým kyvadélkem (!) ani nejde brát vážně.
Okamurovci, „Národní“ demokracie, Úsvit (mrtvých), Kostka proti islámu a další imigrační apokalyptici. V lepším případě jejich program tvoří populistická hesla, v tom horším děsivě amatérské výkřiky do tmy. Nedají dopustit na tradiční hodnoty, které ale z dědictví historie vybírají značně selektivně. Zatím je totiž (naštěstí) ještě nenapadlo zrušit volební právo žen, znovuzavést otroctví nebo krevní mstu či omezit svobodu slova starou dobrou cenzurou. Co není, může být.
I když někteří šašci (Zelení, kupříkladu) v našem kraji ani nekandidují – pokud se dobře dívám – asi chápete, kam celým tímhle příspěvkem mířím.
Když se více než polovinu volebních lístků štítíte využít byť jen jako náhražku toaletního papíru, nevybírá se vám holt nejlíp.