Asi se najde nemálo těch, kteří si pod slovním spojením tahová strategie okamžitě představí fantasy sérii Might and Magic: Heroes, dříve známou jako Heroes of Might and Magic. Přestože tato zavedená značka vyprodukovala už celých sedm dílů (osm, započítáme-li MMH Online), mnozí fanoušci dodnes nedají dopustit na legendární trojku vyšlou v roce 1999. A jelikož různé remastery v současné době letí, Ubisoft loni přispěchal s HD edicí.

Nejspíš z úcty ke značce a mohutné komunitě fanoušků se tvůrci vystříhali jakýchkoli změn v gameplayi. Místo toho se HD edice snaží nalákat hráče velmi citlivě vylepšenou grafikou, která nevypadá jako výblitky z předchozího tisíciletí. Jak si ve zbytku recenze ukážeme, tento přístup nakonec aktualizovaným Heroes III spíš podráží nohy.

Prvně ale budu chválit. Hra totiž nově působí, jako kdyby vznikla pro FullHD displeje, a to se vším všudy. Přepracovány totiž nejsou jenom jednotky či hrady, grafici si vzali do parády i celé uživatelské prostředí včetně třeba úvodní obrazovky. Přitom zachovali specifickou atmosféru titulu, jíž pouze dodali svěží nádech. Jako člověk, který vždy považoval rozmázlost a neostrost Heroes III za designový downgrade oproti překrásné, byť zbytečně veselé grafice předchůdců, před autory hluboce smekám.

Rozdíl je o to markantnější, že mezi starým a novým vzhledem můžete přímo ve hře kdykoli přepnout (defaultně pomocí klávesy F2). Na vlastní oči se můžete pokochat v následujícím videu.

Došlo k chybě. 🔗

Nelze spustit JavaScript.

A teď špatné zprávy. Z dost obskurních důvodů HD edice obsahuje pouze původní Heroes III, tedy základní titul bez datadisků Armageddon’s Blade a The Shadow of Death. To znamená, že se nedočkáte příslušných kampaní, generátoru map a některých map obecně a také si nebudete moci zahrát za devátou frakci, Soutok (Conflux). Mnozí ji možná oželí, protože se pohříchu sestává takřka výhradně z elementálů a nenabízí obvyklou směs roztodivných příšerek, i tento hrad má ale určitě své oddané příznivce.

Proč se na doplňující obsah nedostalo? Ubisoft údajně po letech nedokázal vyhrabat použitelné zdrojové kódy, takže nehrozí ani, že by datadisky po čase dodal za patřičně tučný příplatek.

Nu dobrá – když to nejde, tak to nejde. Ale jak si má hráč vysvětlit, že se autoři HD edice nepokusili chybějící datadisky kompenzovat třeba aspoň decentním odladěním hratelnosti?

Ať už milujete původní Heroes III jakkoli, některé neduhy jim upřít nemůžete. Přidané tlačítko pro vykoupení veškerých jednotek ve městě by snad neurazilo nikoho. Zobrazování zpráv, na něž nemůžete říct nic jiného než OK, by se zase mohlo přesunout do bočního rámečku, kde se už stejně zobrazují třeba sebrané suroviny.

Dost zoufalé mi přijde, že se informace o jednotce při najetí myší zobrazí dost hloupě, samotného bojovníka zpola zakrývají. Zkoušel jsem se zapnutými popisky odehrát několik bitev a obdélníček skutečně místy docela zavazí.

Přitom by nikomu nic neudělalo, kdyby svítil někde v oblasti prázdné textury u pravého či levého okraje monitoru, které nakynuly vlivem zobrazení na FullHD displeji. Podobných drobných vad na kráse má přitom titul celou řadu.

Jistě, i tak se hraje skvěle. Sbíráte suroviny, doly, schopnosti či strategické body roztroušené po mapě, stavíte domeček po domečku svou monumentální tvrz a rytmus vám přitom diktuje nestárnoucí hudba. Během střetů se pak hra přepne na bitevní pole, kde vaše jednotky pochodují, létají, teleportují se, využívají různé zvláštní schopnosti a triky, jen aby je nakonec nepřátelský hrdina smetl přesně zacílenou meteorickou sprškou.

Na rozdíl od strategií v reálném čase vás přitom nikdo netlačí do zběsilé akce. Můžete nad každým tahem dumat dlouhé minuty jako během šachové partie. Pokud vám tedy za patami zuřivě nepřešlapuje parta spoluhráčů, s nimiž se můžete pustit do kooperativního i kompetitivního zápolení klidně i na jednom počítači. Vzhledem k počtu frakcí či editoru map máte navíc zaručenou více než dostatečnou znovuhratelnost.

Heroes III vás zkrátka dokáží i po letech překvapivě snadno vtáhnout a rozhodně za to nemůže jenom nostalgie.

Závěrem se sluší zmínit, že existuje také HD modifikace pro původní hru, kterou seženete zdarma na Internetu. Ta však nijak nepřepracovává grafiku z roku 1999, místo toho ji přizpůsobí rozlišení vaší obrazovky. Volné místo buďto zakryje nevzhlednými texturami (menu), nebo (samotná hra) rozšíří vaše zorné pole. Mírně také upravuje gameplay tak, jak by to měla dělat každá verze pro 21. století.

Stojí tedy Heroes of Might and Magic III HD edition za vaši pozornost? Řekl bych, že rozhodně ano. Odrazuje-li vás přitom od koupě relativně vysoká cena, stačí jenom počkat na nějakou slušnější slevu. Za málo peněz potom dostanete slušnou nálož zábavy, kterou si bezproblémově pustíte i na slabším stoji a vydrží vám na dlouho.