Pomsta trpaslíků otřese jednotou Skryté země

· 619 words · 3 minute read

Článek byl původně vydán 18. 5. 2016 na dnes již zrušeném webzinu dagon.cz.

Markus Heitz narazil už prvním svazkem Trpaslíků na zlatou žílu. Nikoli jen ve smyslu finančního profitu, který rostoucí úspěch série generuje, ale i co se týče námětů na další příběhy, poschovávaných ve stále bobtnající Skryté zemi. Soukromě však autora podezřívám, že mu při jeho citu pro megalomanii omezené jeviště prostě přestalo stačit – a tak se zrodila Pomsta trpaslíků.

Zatímco druhý díl kráčel sebejistě, avšak důsledně ve stopách svého staršího bratříčka, třetí přírůstek do knihovničky Vraccasova národa si už mašíruje tak hřmotně, až se naše pohledy na postavy, příběh i svět otřásají v základech. Takřka okamžitě nás konfrontuje s děsivě zbídačeným stavem protagonisty Tungdila Zlatorukého. Přemožitel démona Mrtvé země totiž po osobní tragédii podlehl démonovi lahve.

Od posledních stran Války trpaslíků totiž uplynulo dlouhých pět cyklů. Hvězda zkoušky možná vyhubila valnou většinu vnějších nepřátel, ti vnitřní se však stále skrývají a čekají na vhodnou příležitost k útoku. Namísto jasně pojmenovaného nepřítele tak hrdinové jako Boïndil, Rodario nebo velkokrál Gandogar čelí spiknutím, intrikám a zastřeným hrozbám, které zasahují nečekaně, tvrdě a bez slitování.

https://www.deviantart.com/boblea/art/Revenge-Of-The-Dwarves-204613266

Neznámý nepřítel se snaží získat eoîlův magický kámen, v němž leží ukryta síla nabytá zničením nespočetných bestií. Elfové vysílají k ostatním národům svá poselstva s velmi nejasnými úmysly. Trpaslíci jsou tráveni, lidské vesnice srovnány se zemí bez jediné stopy vedoucí k viníkovi. Dokonce i v neznámé Zemi za horami začíná být rušno. Dlouhý klid zbraní se chýlí ke konci a těžce vybojovaný mír se opět otřásá v základech.

Tam, kde Trpaslíci vyprávěli o nutnosti sjednotit se proti společnému nepříteli a kde Válka trpaslíků varovala před zradou, rozehrává Pomsta svůj vlastní motiv. Ukazuje, že každé rozhodnutí má své důsledky, často provázené bolestí. Všechny lži nakonec vyplují na povrch, ať byly sebemilosrdnější. Láska a nenávist, zbrklý čin i promyšlené rozhodnutí – to vše má svou cenu, kterou je třeba zaplatit. Každá (nejen) z výše zmíněných postav bude skládat účty.

Aby toho nebylo málo, Markus Heitz projasňuje obzory svého světa a plní doposud prázdná místa na mapách. Na stránkách třetích Trpaslíků tak poznáte bezmála stejný počet nových stvoření, míst a postav, jako v předchozích dvou knihách dohromady. Zároveň vás ale překvapí i ti, o nichž jste si mysleli, že už je dobře znáte. Přiznám se, že když trpaslíci v jedné scéně poklekli, sklonili hlavy a napřáhli před sebe sekery, vehnala mi následující Tungdilova slova mráz až hluboko k páteři.

Kniha je nicméně místy trošku natažená, její závěrečná část naopak možná až zbytečně kvapí a plíživá, zákeřná povaha nových nepřátel nedává trpaslíkům mnoho šancí vrhnout se do monumentálních bitev známých fanouškům z jedničky a dvojky. Méně pozornosti je také věnováno detailům, autor se už zpravidla nezatěžuje podrobnějšími popisy a Skrytou zemi už čtenáři tolik nepřibližuje. Některé příběhové zvraty fungují lépe, v jiných zase může kritický pohled najít nedovysvětlené pozadí.

Heitz se zkrátka s detaily nemaluje a podobně vypadá i překlad Zdeňka Sladovníka, který přes celkovou čtivost místy nabourává plynulý zážitek opakováním slov a dalšími drobnými přehmaty.

Pokud jste si ale své předchozí cesty po boku dětí kováře patřičně užili, ani tentokrát neuděláte chybu. Patos, zběsilá akce, prokreslené záporné charaktery či ochota autora zbavovat se důležitých postav totiž Pomstě trpaslíků rozhodně nechybí. Potkáte řadu starých známých, navštívíte mnohá povědomá místa, a kdo ví – možná nakonec přijde i kouzelník, zástupce ve Skryté zemi značně ohroženého druhu.

Třetí Trpaslíci snadno překonávají svou spletitostí a důrazem na slabé stránky oblíbených postav předchozí díl. Začátek série však v mých očích stále nezpochybnitelně kraluje díky nejhmatatelnější hrozbě, která se hrdinům vznášela nad hlavou a také – jak musím přiznat – dost možná vlivem léty shromažďované nostalgie. A protože se do Tungdilova světa vždycky vracím rád, příště se dozvíme, jaký bude Osud trpaslíků.