Společenstvo Pevnosti* je mamutí sborník, za což nemohou jen jeho dva editoři, šest ilustrátorů a jednadvacet autorů. Dokonce nemůžeme všechnu vinu házet ani na poctivých sedm stovek stran. Společenstvo je totiž především chiméricky pospojovaným chuchvalcem motivů, charakterů a zápletek. Budeme-li se držet úvodního přirovnání, onen mamut má chobot na zadku a ušima si zametá před chodidly. Jak je zřejmo a s trochou fantazie i vidno, hodnotit tuhle knížku jako celek může být docela kumšt. Nejspíš bych mohl hezky abecedně postupovat od Antonína k Žambochovi a každé hvězdě české fantastiky přitom přiklepnout nálepku ve stylu fajn povídka, či místy docela vtipná nebo převážně neškodná.

V roce 2014. kdy jsem ještě provozoval Anekron na blog.cz, vymysleli hobiti z Mittalmaru takzvané Vánoce ve Středozemi. Každoročně se virtuálně sešla skupinka autorů pánprstenovských fanfikcí a společně jsme si rozdělili jednotlivé dny v adventním kalendáři. Rád bych tuto dnes již bohužel nepokračující tradici uctil znovuzveřejněním povídek, které jsem tam během let naposílal. Na povídky Pro Gondor! a Pro naše nejlepší nepřátele jsem 12. 12. 2015 opět jednou navázal. Protože jsem se ale nechtěl příliš opakovat, přidal jsem tentokrát k bratrům Boromirovi a Faramirovi další důležitou postavu.

V roce 2014. kdy jsem ještě provozoval Anekron na blog.cz, vymysleli hobiti z Mittalmaru takzvané Vánoce ve Středozemi. Každoročně se virtuálně sešla skupinka autorů pánprstenovských fanfikcí a společně jsme si rozdělili jednotlivé dny v adventním kalendáři. Rád bych tuto dnes již bohužel nepokračující tradici uctil znovuzveřejněním povídek, které jsem tam během let naposílal. Tentokrát jsem se rozhodl publikovat dílko, které jsem pojal jako středozemskou variaci na Dickensovu Vánoční koledu. A kdo jiný by v ní měl sehrát roli Ebenezera, než odpadlý čaroděj Saruman?

V roce 2014. kdy jsem ještě provozoval Anekron na blog.cz, vymysleli hobiti z Mittalmaru takzvané Vánoce ve Středozemi. Každoročně se virtuálně sešla skupinka autorů pánprstenovských fanfikcí a společně jsme si rozdělili jednotlivé dny v adventním kalendáři. Rád bych tuto dnes již bohužel nepokračující tradici uctil znovuzveřejněním povídek, které jsem tam během let naposílal. Na povídku Pro Gondor! jsem 22. 12. 2014 navázal pokračováním. Původně se jmenovalo prostě Boromir (každá adventní povídka se v prvním ročníku jmenovala podle jedné pánprstenovské postavy). Příběh se odehrává rok po úspěšném boji o vánoční stromeček, kdy se skřeti rozhodnou ztrestat Denethorovy syny zákeřnou odvetou.

V roce 2014. kdy jsem ještě provozoval Anekron na blog.cz, vymysleli hobiti z Mittalmaru takzvané Vánoce ve Středozemi. Každoročně se virtuálně sešla skupinka autorů pánprstenovských fanfikcí a společně jsme si rozdělili jednotlivé dny v adventním kalendáři. Rád bych tuto dnes již bohužel nepokračující tradici uctil znovuzveřejněním povídek, které jsem tam během let naposílal. Dnes, 5. 12. 2022, uplynulo osm let a jeden den od původního vydání žertovného příběhu Pro Gondor!, který tehdy ještě přímo součástí Vánoc ve Středozemi nebyl. Úzce na ně však navazuje, neboť odstartoval období, kdy jsem jedno dílo s Boromirem a Faramirem v hlavní roli sepisoval každoročně. Povídka spojuje sváteční prvky s humorem a samozřejmě Středozemí. Snad se bude líbit i po letech; vyjma drobných oprav formátování a dialogů jsem do ní nezasahoval.